Kočky jsou od přírody velmi čistotná stvoření. Každodenní péči o srst věnují spoustu času – klidně i několik hodin denně. Ale co když se vaše kočka čistí až příliš? Je to ještě normální, nebo už se za tím může skrývat nějaký problém? Pojďme se na to podívat podrobněji.
1. Péče o srst je každodenní rituál
Kočky berou údržbu své srsti opravdu vážně. Každý den se jí věnují víc než tři hodiny. A není to jen o čistotě – olizování má hned několik funkcí: ochlazuje tělo, impregnuje srst, odstraňuje nečistoty, zanechává osobní pach, pomáhá odbourat napětí.
U starších koček starších koček se tato potřeba často snižuje a občas jim s péčí musíte trochu pomoci.
2. Stimulace krevního oběhu
Olizováním pokožky se zároveň zlepšuje prokrvení. Aktivují se mazové žlázy, které do srsti vylučují tuk – ten ji udržuje hebkou, ale hlavně voděodolnou. Díky tomu je kočka lépe chráněná před chladem a vlhkostí.
3. Čištění jako způsob zvládání stresu
Čištění slouží i jako uklidňující rituál. Kočky se tak zbavují napětí – obzvlášť ve stresových situacích může jejich olizování působit až nervózně. Jenže právě to pak pomáhá zklidnit se a cítit se lépe.
Péče o srst je přirozenou součástí kočičího dne, ale kde je hranice mezi normou a problémem?
Normální chování: Kočka se čistí několikrát denně, střídá různá místa na těle, nepůsobí nervózně nebo napjatě. Čištění je součástí její rutiny – po jídle, po probuzení, před spaním.
Varovné signály: Kočka si často olizuje jedno konkrétní místo, má holá místa v srsti, ztrácí chlupy, působí neklidně nebo apaticky. Může také reagovat podrážděně na dotek.
Dobrým ukazatelem je také změna v chování – pokud je kočka najednou více stažená do sebe, nebo se naopak zdá přecitlivělá, je čas zpozornět.
Kdy je „čištění“ už příliš?
Když kočka tráví olizováním více než čtvrtinu dne, hovoříme o tzv. overgroomingu – tedy nadměrném čištění. Většinou se začnou objevovat i lysá místa v srsti. V extrémních případech se může jednat o psychogenní alopecii, kdy si kočka kvůli neustálému olizování srst úplně vytrhává.
Důvodů může být víc, a každý z nich si zaslouží pozornost:
Psychologie koček: Co je stresuje víc, než si myslíme?
Kočky jsou mistry v tichém prožívání emocí – to, co se u psů projevuje štěkáním nebo destrukcí, kočka často schová za čištění nebo sociální stažení.
Skrytým zdrojem stresu můžou být nové pachy nebo nábytek v domácnosti, hlučné okolí (např. rekonstrukce, děti, domácí spotřebiče), nevhodně umístěná kočičí toaleta (v rušném koutě, blízko misky), málo úkrytů nebo vertikálních ploch k pozorování, nudný režim bez obohacení.
Pro kočku je klid, předvídatelnost a možnost mít „svůj prostor“ naprostý základ. Pokud to nemá, její psychika začne trpět – a první, co většinou uvidíte, je právě změna v péči o srst.
Jak podpořit duševní pohodu kočky přirozenou cestou?
Dobrá zpráva je, že stresu se dá čelit i bez léků – přírodní cestou nebo úpravou prostředí. Zde je pár tipů, co může pomoci:
Uklidňující doplňky stravy – Látky jako L-tryptofan, kozlík lékařský nebo CBD pro kočky pomáhají navodit pohodu bez tlumení. Vždy ale dbejte na to, aby byly určené výhradně pro kočky.
Feromonové produkty – Difuzéry a spreje napodobují přirozené „uklidňující pachy“ (např. Feliway). Hodí se při stěhování, příchodu nového zvířete nebo návštěvě u veterináře.
Změny v prostředí – Přidejte úkryty, vyvýšená místa (kočičí škrabadla, police), hračky na míru. Kočka potřebuje možnost volby a kontrolu nad svým prostorem.
Pravidelný režim a obohacení – Krmení ve stejnou dobu, každodenní interaktivní hra, občasná odměna. Nudě a nečinnosti zabráníte snadno – a výsledkem je spokojenější kočka.
Pokud si všimnete, že se kočka čistí častěji než obvykle – a zvlášť pokud má už i holá místa – neváhejte a obraťte se na veterináře. Pokud nedošlo k žádné výrazné změně (např. stěhování, ztráta člena domácnosti), stres se dá často vyloučit. Ale bolest nebo nemoc se odhaluje složitěji.
TIP: Pomůže, když si budete vést „deník chování“ – zapisujte si, kdy se kočka čistí víc než obvykle, co ten den jedla, jestli byl ten den jiný než obvykle… Tyto informace můžete předat veterináři a výrazně tím usnadnit stanovení diagnózy.
Důležité je hlavně kočku nenechat trpět a problém nepodceňovat. Každé chování má svůj důvod – a vaše pozornost může být prvním krokem k uzdravení.
O autorce: Laura Gentile je koučka pro lidi i zvířata, certifikovaná poradkyně pro chování koček a trenérka psů. Pochází napůl z Itálie a původně studovala média a komunikační vědy. Díky vlastním mazlíčkům – kočce Kiwi a fence Lychee – našla své skutečné poslání. Její projekt Pfötchentraining se zaměřuje na problémové případy a už roky pomáhá lidem vytvořit si se svými mazlíčky harmonický každodenní život.