7 tipů, jak povzbudit kočku ke hrám
Hra je jednou ze základních potřeb kočky – bez ohledu na věk a plemeno. Je jasné, že některé kočky si hrají více než jiné. Pokud však vaše sametová tlapka zcela ignoruje plyšové myši, zábavné udice s peřím a další hračky, měli byste se o jejím chování poradit s veterinářem. Zjistíte tak, jaké mohou být příčiny a zda se nejedná o zdravotní problém. Pokud je vaše kočka zdravá, může být chyba při hraní na vaší straně.
Carmen Schnellová vám poradí, jak si hrát s kočkou a jak i z línější kočky udělat hravé kotě.
Proč by si kočka měla hrát?
Když během konzultací slyším, že si mazlíček mého klienta nehraje, zpozorním. Hra je celoživotní aktivita a důležitý prvek v každodenním životě kočky. Ptáte se, zda to platí opravdu pro každou kočku? Téměř. Samozřejmě existují důvody, proč si kočka už nemusí ráda hrát. Žádný z těchto důvodů bychom ale neměli tak jednoduše akceptovat. Při hře si totiž tito malí lovci trénují své fyzické i psychické schopnosti, udržují se v kondici, odbourávají stres, posilují sebevědomí a v neposlední řadě při společné hře budují vztah s námi. Jedna hra tedy znamená mnoho výhod. Proč se ale stává, že mnoho koček tento „elixír života“ ignoruje?
Proč si vaše kočka nehraje?
Častou a bohužel v mnoha ohledech přehlíženou příčinou nechuti kočky ke hře je její zdravotní stav. Nenechte se zmást, malí tygříci jsou mistři v maskování bolesti a celkového nepohodlí. Pokud si všimnete změny pohybů, vzhledu nebo chování, mohou být zdravotní problémy už v pokročilém stadiu. Vaše kočka pravděpodobně už nějakou dobu bojuje s fyzickým problémem. Kromě pravidelných veterinárních prohlídek, které by měly být přizpůsobeny věku a celkovému stavu vaší kočky, byste neměli zapomenout ani na vlastní intuici. Pravidelně sledujte hmotnost, frekvenci dýchání, kočičí řeč těla a celkové chování kočky, její pohyblivost, ale také to, jak si hraje.
Pokud si mazlíček hraje o něco méně než obvykle (nebo vůbec), vyhýbá se určitým pohybům, náhle si přestane během hry hrát, nebo si začne zběsile olizovat určité části těla, měli byste zpozornět. Může to totiž znamenat fyzický problém. Pohyb může být pro kočku dokonce bolestivý. Kočka se nemusí cítit dobře, může mít závratě, nebo jí může být nevolno. S jakýmkoliv podezřením se proto raději obraťte na veterináře, nechte kočku důkladně vyšetřit a pozorně sledujte další změny v chování. Kvůli nepříznivým podmínkám kočka může hraní omezit, nebo si dokonce může přestat hrát úplně.
Máte v domácnosti dalšího kočičího chlupáče, který rád narušuje společné hry, nebo dokonce šikanuje plaššího mazlíčka? Pak se může stát, že plašší kočku přestanou hry bavit a obvykle se nenápadně stáhne. V takovém případě byste měli mazlíčka ke hře povzbudit.
A jak to udělat? Nejprve si začněte hrát s drzejším chlupáčem, pak se zaměřte na plachou kočku a přimějte ji ke hře. Můžete si dokonce hrát paralelně s oběma kočkami a hračky střídat tak, aby byly v dostatečné vzdálenosti od sebe. Plachému lovci pomůže, když ho umístíte o něco výše – například na gauč nebo na postel. Sebevědomý chlupáč zase může pobíhat sem a tam po podlaze. Dbejte na to, aby si kočky nehrály proti sobě. To by mohlo vyvolat úzkost a konflikty.
Během hraní vypněte rádio či televizi, případně je alespoň co nejvíce ztlumte. A kromě toho dbejte na uvolněnou atmosféru. Rušivé zvuky a celkový rozruch ničemu nepřispějí. Tím spíš, pokud například kočka loví myš, nebo se soustředí na chycení pírka.
Jak přimět kočku ke hře?
1. Najděte správnou hračku
Pokud si vaše kočka nechce hrát, může to být tím, že jste jí zkrátka nenabídli tu správnou hračku. Vyzkoušet můžete různé hračky: míčky a myši, hůlky s peřím, rybářské udice nebo laserová ukazovátka pro kočky. Některé kočky milují zvuky. Budete možná překvapení, že šustící papír nebo myši se zvukovými efekty (například chrastítky) často dělají divy. Důležitá je také vůně hračky. Jen málo koček má rádo vůni plastu. Naopak kozlík lékařský nebo šanta kočičí jsou pro kočky návykové.
2. Věnujte pozornost náladě kočky
Máte hodinu volna a chcete strávit nějaký čas se svými milovanými kočkami. Následně vytáhnete ze skříně udici na hraní, ale váš mazlíček sotva otevře oči. To zná každý majitel kočky. Pokud jde o hraní, malí tygříci mají vlastní hlavu. Věnujte proto pozornost tomu, kdy má kočka náladu si hrát. Jak to zjistíte? Například tak, že mazlíček začne neklidně chodit po bytě, nebo pronásleduje přízraky nebo uvolněné nitě na vašem oblečení. V takovém momentě je správný čas povzbudit kočku ke hře!
3. Probuďte lovecké instinkty
Hra je pro kočky skvělým způsobem, jak podpořit své lovecké instinkty. Není tedy divu, že hračky, které se v bytě povalují celé dny, kočku nenalákají. Stejně jako prachovka s peřím, kterou kočce držíte pod nosem. Přirozená kořist se v přírodě pohybuje rychle a snaží se najít úkryt. To můžete napodobit také pomocí hračky. Pamatujte, že je důležité, aby vaše kočka hračku na konci chytila – jinak může pociťovat frustraci.
4. Nalákejte kočku na pamlsky
Pokud vaše kočka není nadšená z honiček, můžete jí snadno motivovat pomocí oblíbeného krmiva. Skvělým způsobem jsou pamlsky pro kočky. Schovejte pamlsky nebo suché krmivo po celém domě – na poličky, pod pohovku nebo do prázdných rolí kuchyňských utěrek. Váš mazlíček bude rád hledat potravu po celém bytě. Při této aktivitě se navíc bude muset pohybovat a lézt, aby pamlsky našel.
Můžete také vyzkoušet speciální hračky pro kočky na pamlsky, ze kterých se bude kočka snažit krmivo získat. A pokud váš mazlíček miluje hlavolamy, je skvělou volbou interaktivní hračka pro kočky, díky které si procvičí mozkové závity. V nabídce ZooRoyal najdete různé chytré hračky pro kočky, se kterými si chlupáč užije opravdovou zábavu.
Pamlsky pro kočky:
5. Připravte kočce úkryty
Součástí toho, jak se kočka při hře chová, je také číhání a pronásledování kořisti. Zajistěte proto kočce různé boxy, nory a tunely, do kterých se může při hře schovat. To je také důvod, proč kočky milují krabice. Schválně zkuste projít kolem kočičího úkrytu s hračkou. Uvidíte, že mazlíček využije příležitosti a pokusí se hračku chytit.
6. Ukliďte hračky pro kočky
Po skončení hry byste měli hračky hned uklidit. Díky tomu budou hračky pro kočky déle zajímavé. U rybářských udic zase hrozí, že by se kočka mohla do šňůry zamotat, pokud by byla bez dozoru.
7. Nespěchejte
Je známo, že kočky velmi citlivě reagují na náladu svých majitelů. To samozřejmě platí i pro hraní. Máváte ledabyle hůlkou s peřím, zatímco jste myšlenkami jinde? Nebo kočce občas hodíte míček, zatímco připravujete večeři? Vaše kočka okamžitě pozná, že se vám do hraní moc nechce. A také ji bude společná aktivita zajímat jen na půl. Pamatujte, že společná hra posiluje pouto mezi vámi a vaší kočkou. Proto si najděte každý den čas a mazlíčkovi se věnujte.
Budování důvěry mezi vámi a vaším mazlíčkem je opravdu důležité. A pokud někdy přemýšlíte, proč kočka olizuje člověka, může to souviset právě s tím, jak kočka projevuje lásku. Snažte se proto společné pouto pomocí různých her prohlubovat.
Hru můžete trénovat
Pokud je vaše kočka v simulovaném chytání myší poněkud zběhlá, mohou jí pravidelné krátké hry dostat zpět do hry. Kočky milují rituály, které si mohou přizpůsobit dané situaci. Krátké hraní proto můžete zařadit do ranní rutiny například po čištění zubů, po příchodu z práce a pak těsně před spánkem. Kočka se díky tomu před spánkem unaví, a pak bude klidně spát.
Při nabízení her mějte vždy na paměti, že skvělou společnou aktivitou je pro kočku procvičování loveckých dovedností. Hry byste proto měli vybírat tak, aby byly zaměřené na lovení kořisti. Budete tak mít jistotu, že hra bude pro malého lovce opravdu zajímavá. Pokud se vaše kočka okamžitě odvrátí, když vytáhnete rybářskou udici s peřím, nebo se jen znuděně podívá na plyšovou myš, může to být způsobeno tím, jak kořist prezentujete.
Přirozená kořist kočky je malá a vydává převážně pisklavé zvuky. A kromě toho dělá vše pro to, aby ji lovec nechytil. Ztuhne při kočičím pohledu a nepatrně se zachvěje, aby následně v krátkém nestřeženém okamžiku lovci bleskově unikla. Pro vašeho malého tygra je zároveň důležité, aby občas zažil malý pocit úspěchu, když se kořisti nepodaří uniknout a kočka ji uloví. Zkuste pohyby hračky střídat tak, abyste co nejvíce napodobili přirozené chování kořisti a aby to vypadalo, jako když kočka loví myš v přírodě. Inspirovat se můžete v různých dokumentárních filmech o chování koček. Díky tomu se můžete v simulaci lovu stále zdokonalovat.
Hru přizpůsobte věku kočky
Kromě hračky, která je co nejvíce podobná kořisti, uděláte hru zajímavější, pokud jí přizpůsobíte konkrétní fázi života vaší kočky. Koťátko se vrhne s veškerou energií po všem, co se hýbe. Malí tygříci totiž mají hodně energie. Některé z nich byste měli dokonce mírně brzdit, protože si často hrají nad rámec svých fyzických možností a nakonec lapají po dechu, když chytají udici s hračkou. V takovém momentě zpomalte hru a simulujte fázi, kdy se kořist méně pohybuje, až ji nakonec kočka chytí.
Pokud s vámi v domácnosti žije zkušený lovec, jeho chování při lovu se většinou změní ve sledování kořisti z místa. Kočka je takový sedící lovec a je vycvičena k tomu, aby svou kořist nehybně pozorovala a přesně odhadla, kdy se odvážný skok a úder tlapkou vyplatí. Pro nás lidi je to opravdová zkouška trpělivosti. Kvůli nehybnému pohledu kočky na hračku nám totiž může připadat, že se náš mazlíček spíše nudí. Ve skutečnosti však kočka potřebuje rozhodující lovecký podnět – a to například lehkou nepozornost kořisti, bleskový útěk nebo vzdálenost o pár centimetrů kratší. Pak už může zaútočit. Vyzkoušejte, co přesně je pro vaši kočku spouštěčem a sledujte kočičí řeč těla.
Pokud máte doma kočičího seniora, berte při hře v úvahu případná omezení. Hrajte si klidně a vyvarujte se prudkých pohybů, kvůli kterým by si mazlíček mohl poškodit své staré kosti. Svou kočku můžete udržovat v dobré fyzické a psychické kondici právě hrou. V každém případě se vyplatí hrát si společně!
Autorka článku: Carmen Schellová
Carmen Schellová, majitelka společnosti Cattalk®, je vyškolená zvířecí psycholožka (ATN), která se specializuje na kočky v regionu Rýn-Mohan, především v okolí Darmstadtu a Frankfurtu. Věnuje se také online koučování. Nabízí odbornou pomoc při řešení všech otázek týkajících se chovu a problémového chování zvířecích mazlíčků. Kromě osobního poradenství pravidelně pořádá přednášky a celostátní semináře pro zájemce z řad laiků i odborníků. Autorka se věnuje zejména kočkám z útulků a dobrovolně se angažuje v regionálních útulcích pro zvířata.
