Jak neverbálně komunikovat se psem?

Neverbálně komunikujeme neustále. Ať už si to uvědomujeme, nebo ne. A to platí i při vzájemné komunikaci se psem. I když nikdo nic neříká, informace stále proudí. A to skrze obličejové výrazy a gesta, řeč těla, pohledy a doteky. Přečtěte si, jak můžete tuto formu komunikace vědomě využívat při jednání s čtyřnohým parťákem.

Je zajímavé, že kromě různých gest je pro chlupáče důležitá také další složka – pachy. Ty totiž prozradí mnohem více než slova.

Možná už se vám někdy stalo, že jste vešli do místnosti plné lidí a než kdokoliv cokoliv řekl, vycítili jste napjatou atmosféru. A to jste poznali právě prostřednictvím neverbální komunikace.

Co je neverbální komunikace?

Lidé komunikují především digitálně, tedy prostřednictvím jazyka. Pokud jde o vědomou výměnu informací, uchylujeme se obecně spíše k verbální komunikaci. Na méně známou – neverbální (analogovou) část – často zapomínáme. Ve skutečnosti se ale předpokládá, že (převážně nevědomé) analogové prvky tvoří v mezilidské komunikaci asi 80 %. Patří mezi ně například:

• Výrazy obličeje a gesta
• Tón hlasu
• Hlasové projevy – například smích
• Styl oblékání
• Líčení atd.

Všechny, co má pro druhou osobu informační obsah, není založené na verbálním projevu. Obecně máme tendenci hodně mluvit na své psy. A zpočátku je to tak v pořádku. Problém nastává, když to, co vyjadřujeme verbálně, je v rozporu s neverbální částí komunikace. A proč? Psi se přirozeně mnohem více zajímají o to, co vyjadřujeme jednotlivými druhy neverbální komunikace. Dokážou nás skvěle přečíst.

Dobrá, nebo špatná nálada? To je, oč tu běží

Je pátek odpoledne a svítí slunce. Právě vám zvýšili plat a před vámi je skvělý víkend s přáteli. Ze samé radostí vezmete svého psa k jezeru a vyrazíte na dlouhou procházku. Váš chlupáč běží celou procházku vedle vás, je pozorný a doslova vás zbožňuje. Hrajete si spolu a bavíte se. Na povely, které psovi dáváte, okamžitě reaguje. A hurá! Bez problému ho odvoláte

i od skupiny hrajících si psů. To je den za odměnu! 

O tři dny později: Je pondělí odpoledne a vaši žádost o dovolenou právě zamítli. Na cestě domů míjíte rychlostní radar a dostanete pokutu za špatné parkování. Pak vám ještě nevítaná návštěva oznámí, že za vámi přijedou už příští víkend. Jdete si zaběhat se svým psem

, abyste si pročistili hlavu, ale neustále na něj musíte volat, aby neběhal tak daleko. Možná přemýšlíte nad tím, že má váš pes něco s ušima. Musíte mu třikrát opakovat všechny povely, než je zaregistruje. A nakonec se rozběhne přes pole a vám trvá celou věčnost, než ho zase chytíte. To je ale den! 

Co se stalo? Zapomněl váš pes přes víkend snad všechny povely? Ne. Pouze reagoval na vaše gesta a další nonverbální části komunikace. 

Funguje to jednoduše. Pokud máte dobrou náladu, vyzařujete to pomocí mimiky a řeči těla. Váš tón hlasu při vyslovování povelů je přátelský a motivující, dýcháte uvolněně a pohybujete se s radostí. Psi si všech těchto aspektů všímají a působí to na ně velmi dobře. Jsou rádi s dobře naladěným páníčkem a chtějí mu dělat radost.

Opačný efekt má vaše špatná nálada: skleslý nebo agresivní postoj, strohý a otrávený tón hlasu, nepravidelné nebo mělké dýchání, uzavřený nebo zachmuřený výraz obličeje. To vše psa odrazuje a působí to na něj mnohdy až výhružně. Chlupáč se proto obvykle snaží držet si od člověka odstup. Kvůli vaší špatné náladě může být pes dokonce ve stresu

. Kromě toho to často vede k tomu, že si chlupáč správné signály už nedokáže vybavit. 

Ať už se vám to líbí, nebo ne, pes je na analogové signály opravdu citlivý. Při komunikaci se zvířaty na to proto myslete. 

Jak spolu psi komunikují? Zapojují všechny smysly!

Psí řeč je založená na všech pěti smyslech. Čich a chuť (čichová a chuťová komunikace) bývají často vnímány pod jedním pojmem – jako chemická komunikace. Možná jste si všimli, že váš pes očichává nebo dokonce olizuje nějaké obzvláště zajímavé místo. Tímto způsobem – pomocí čichu a chuti – získává informace o zdroji cizí moči. To, co se nám lidem může zdát nechutné, je velmi důležitou součástí psí komunikace. Je zajímavé, že psi dokážou také vycítit, když jste ve stresu.

Psi používají ke komunikaci mezi sebou, ale i s lidmi, také hmat. Vyhledává chlupáč vaši tělesnou blízkost? Olizuje vás? Nebo do vás šťouchá? To vše je součástí psí řeči těla. A co se vám snaží sdělit? Chce vám například naznačit, abyste ho pohladili, nebo si s ním hráli. 

Všímejte si také mimiky psa. Jednou z nejdůležitějších forem komunikace je právě vizuální komunikace – tedy to, co vnímáme očima. Z očí, uší nebo čenichu můžete vyčíst spoustu informací. Do řeči psího těla se promítají také další faktory – srst, poloha ocasu nebo postavení nohou. Pro psy je důležitý také vizuální styl komunikace, mohou tak získat spoustu informací zase o nás.

Svou roli hraje také akustická komunikace. Různými zvuky – štěkáním, pištěním, kňučením nebo vrčením – se nám pes snaží něco říct. Vše má svůj význam. 

Komunikace mezi lidmi a psy: Jaké jsou základní požadavky?

Jak se naučit komunikovat se svým psem? Ze všeho nejdříve si ujasněte, kým chcete pro svého čtyřnohého parťáka být. Byli byste rádi kamarádem, ochráncem, mentorem nebo rodičem? A co vlastně musíte splňovat, aby vás pes v této roli vnímal?

Psi mají rádi pevný rámec, ve kterém mohou jednat. Mají rádi struktury a pravidla – protože právě díky nim mají jistotu. Do této skupiny patří práva a povinnosti, ale také různé výsady nebo tabu. 

Pamatujte na to, že je opravdu důležité stanovit si jasný rámec. Pes potřebuje, aby bylo vše naplánované, předvídatelné a jasné. Čím lépe dokáže pes svého páníčka odhadnout a vědět, jak se člověk v určitých situacích zachová, tím se cítí bezpečněji. 

Naopak nahodilé chování je pro psa těžko předvídatelné a posiluje nejistotu. Člověk se pro psa pak stává méně důvěryhodným a méně spolehlivým partnerem.

Popřemýšlejte, jak se psem žijete. Co vám jde dobře a co byste měli zlepšit?

Začněte u sebe: Sebeovládání

Než začnete vědomě komunikovat se svým psem na nonverbální úrovni, je důležité, abyste se nejdříve podívali sami na sebe. Většinu neverbálních prvků si zpočátku ani neuvědomujeme. Pokud ale chcete komunikovat tímto způsobem, měli byste vědět, jaké signály vysíláte a jak je chlupáč přijímá. 

Jedním z nejdůležitějších faktorů je naše vlastní nálada. Pravděpodobně už jste se setkali s tím, že i dokonale naplánovaný výcvik nefunguje, když máte špatnou náladu. A proč? Vaši náladu nevědomky přenášíte na čtyřnohé parťáky. A funguje to i naopak. Určitě vás ale potěší, že právě toho můžete využít. Dobrá nálada značí při interakci s vaším psem polovinu úspěchu.

Jak se dnes cítíte? Jste unavení nebo máte hlad? Honí se vám hlavou špatné myšlenky? Jste ve stresu? Zkuste si zlepšit náladu. Mnoho lidí ji reguluje vědomým dýcháním a dalšími relaxačními technikami. Jakmile budete mít dobrou náladu, na nic nečekejte a pusťte se do práce se svým chlupáčem. 

Lidé se často nechají ovlivnit vnějšími podněty a pak rychle upadnou do špatné nálady, nebo se dostanou do stresu. Víme, že udržet si pozitivní a klidnou náladu není tak snadné. Proto je vědomé přenášení nálady jedním z nejtěžších způsobů při výcviku psů. Nevzdávejte se. I tady totiž platí, že trénink dělá mistra.

Jak používat řeč těla vědomě a s rozumem?

Chcete se psem komunikovat pomocí řeči těla? Je důležité, abyste si uvědomili tu vlastní – a to, jak na druhé působí. Upřený pohled do očí, naklánění se nad psa nebo chůze přímo k němu působí výhružně. Váš čtyřnohý parťák si bude chtít pravděpodobně držet odstup. 

Pokud naopak budete stát k mazlíčkovi bokem, odvrátíte pohled a posunete těžiště, budete působit přátelštějším dojmem. 

Zkuste přimět mazlíčka, aby k vám přiběhl pouze na základě řeči vašeho těla – tedy bez přivolání. Zafixujte psa povelem „sedni“ nebo „lehni“ a vzdalte se od něj na několik metrů. Abyste mu dali najevo, že něco chcete, můžete vyslovit signál, díky kterému zpozorní. Například jeho jméno. Pak ho naveďte, aby k vám přišel – a to pouze pomocí řeči vašeho těla, gesta a směru pohledu. Udělejte tedy něco, čím psa nalákáte. Otočte se trošku na stranu, přikrčte se, nebo se podívejte tam, kam chcete, aby mazlíček přišel. 

Možná vám pomůže, když si interakci se psem nahrajete. Díky tomu můžete přesně vidět, jak jste se zachovali a jak reagoval chlupáč. Zkuste zvíře také navést, aby se zastavilo v polovině cesty – poté, co ho k sobě „přivoláte“. A vše opět pouze řeči těla. Můžete se postavit před psa, udělat krok směrem k němu nebo na obranu ukázat své ruce a paže.   

Pozor! Nejde o to, abyste psa svým chováním vyděsili nebo zastrašili. Vyzkoušejte, jaké chování přiměje psa zastavit. Ale nepřehánějte to. A nezapomeňte, že psi nás na základě gest umí velmi dobře číst. Jakmile chlupáč zastaví, psa přivolejte k sobě a pochvalte ho! Odměnit ho můžete také oblíbenými psími pamlsky.

>>> Prohlédnout sortiment: Pamlsky pro psy <<<

Je neverbální komunikace vhodná pro všechny psy?

Jak jsme psali výše, neverbální komunikaci nemůžete úplně zabránit. Nejde ani zamezit tomu, aby pes vycítil naši náladu, pozoroval vás nebo reagoval na analogovou část komunikace. 

Existují ale psi, u kterých byste měli být při používání řeči těla opatrnější. Patří mezi ně například chlupáči, kteří mají špatné zkušenosti s lidmi a jsou bázlivější. Tito psi reagují velmi citlivě na různá gesta a výhružné chování. Trik se zastavením zvířete pomocí řeči těla proto raději nezkoušejte. Mazlíček by se mohl dostat do velkého stresu a v důsledku toho by mohl přejít do obranného chování.

Buďte opatrní také u zvířat, která jsou špatně socializovaná s lidmi (nebo dokonce vůbec). Pokud psi v prvních šesti měsících svého života neměli žádné – nebo jen velmi malé – zkušenosti s lidmi, mají při čtení řeči lidského těla velkou nevýhodu. Jednoduše nerozumí tomu, co se jim snažíte sdělit, a nejsou schopni adekvátně reagovat. Kvůli tomu mohou být ve velkém stresu. 

Vždy proto vezměte v úvahu povahu svého mazlíčka a v případě potřeby se poraďte s trenérem, který se zaměřuje na výcvik psů pomocí pozitivního přístupu. Díky tomu zjistíte, do jaké míry můžete neverbální komunikaci u vašeho čtyřnohého parťáka podpořit.  

Mohlo by vás také zajímat: