Paměť psa není jen záhada pro vědce, ale především klíč k tomu, jak lépe porozumět svému mazlíčkovi. Když víte, jak a kde si pes ukládá informace, můžete snadněji reagovat na jeho chování a efektivněji ho trénovat. A hlavně: pochopíte, proč se někdy „najednou“ bojí věcí, které předtím zvládal.
Psí paměť se, podobně jako u lidí, dělí do tří základních kategorií. Každá z nich hraje v životě psa jinou roli:
Ultrakrátkodobá paměť
Pamatuje si pes všechno, co kolem sebe vidí a slyší? Rozhodně ne. Právě tady nastupuje ultrakrátkodobá paměť, která funguje jako „třídící linka“. Veškeré smyslové vjemy se zde ukládají pouze na zlomek vteřiny až 2 sekundy.
Co je důležité, putuje dál. Co ne, jednoduše zmizí. Tato paměť pomáhá mozku vyhodnocovat, co stojí za pozornost. Není to tedy místo, kam byste uložili povely nebo jména, ale je to první filtr na cestě k učení.
Krátkodobá paměť
V další fázi se důležité vjemy přesouvají do krátkodobé paměti, která se často označuje jako pracovní paměť psa. Zde už pes vědomě porovnává, co právě zažil, s tím, co zná. Dochází ke zpracování, aktualizaci a rozhodování.
Jak dlouho si pes pamatuje v krátkodobé paměti? Většinou jen několik sekund až jednu minutu. Pokud v této době informace nezískají další význam nebo se nepropojí s psími emocemi či opakováním, jsou opět přepsány novými.
A právě v této fázi vzniká základ pro přechod do dlouhodobé paměti, tedy paměti, na kterou spoléháte při výcviku.
Dlouhodobá paměť
Dlouhodobá paměť psa je tím, čeho se snažíte výcvikem dosáhnout. Právě sem si pes ukládá povely, dovednosti, vzorce chování nebo zážitky, a to klidně i na celý život.
Informace, které se do dlouhodobé paměti dostanou, jsou převedeny do stabilní chemické podoby – tedy do proteinů. Udržují se tam, pokud byly opakovaně trénovány nebo byly silně emočně zabarvené.
Jak dlouho si pamatuje pes? To záleží na tom, jak a jak často s informací pracuje. Učení je u psů celoživotní proces – i starý pes se může naučit nové triky, pokud je motivovaný a veden správně.
Může si pes pamatovat konkrétní události?
Ano a to je možná to nejzajímavější. Vědci dnes hovoří o tzv. epizodické paměti podobné lidské (episodic-like memory), kterou psi disponují. To znamená, že pes si dokáže vybavit, co se stalo, kde a kdy a to i tehdy, když netuší, že si to má pamatovat. Výzkumy ukazují, že psi si vybavují nejen vlastní akce, ale i chování jiných a dokážou je flexibilně znovu napodobit, což ukazuje na schopnost abstraktního myšlení a sebeuvědomění. (Lo, 2019)
Například pokud pes po chvíli dostane úkol zopakovat činnost, kterou právě vykonal (např. skok, sed, leh), často uspěje, i když to nečekal. To je obrovský rozdíl oproti podmíněnému učení – tady si pes vědomě uchovává vzpomínku na konkrétní situaci.
Pamatuje si pes slova a předměty?
Ano, někteří psi jsou schopní naučit se a dlouhodobě si pamatovat názvy objektů a slov, podobně jako malé děti. Výzkum Dror et al. (2021) popsal tzv. „nadané učitele slov“ – psy, kteří se dokázali naučit desítky až stovky slov a po měsících si je stále pamatovali.
Tyto schopnosti jsou vzácné, ale potvrzují, že dlouhodobá paměť psa se neomezuje jen na emoce nebo místa, ale sahá i do oblasti jazykových konceptů. Tato forma učení se navíc u většiny psů dá rozvíjet. Stačí systematicky spojovat slova s objekty a trpělivě opakovat.
S přibývajícím věkem se u psů, stejně jako u lidí, objevuje úbytek epizodické paměti a dalších kognitivních funkcí. Výkon v paměťových úlohách se může snižovat, zvláště pokud se zhoršuje zdravotní stav. Psi trpící kognitivní dysfunkcí (obdoba Alzheimerovy choroby) mívají potíže s orientací, zapomínají naučené povely nebo nereagují na jména.
Dobrou zprávou je, že výzkum (Kubinyi et al., 2020) potvrdil souvislost mezi kvalitou střevního mikrobiomu a výkonností psí paměti. Psi s vyváženým trávením a pestrou střevní mikroflórou vykazovali lepší paměť a schopnost učení, což naznačuje, že psí strava a zdraví střeva ovlivňuje i mozek psa.
Stejně jako u lidí i u psů hraje spánek důležitou roli při konsolidaci paměti – tedy při přenosu informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti.
Studie Bolló et al. (2025) navíc prokázala, že tzv. cílená aktivace paměti během psího spánku (Targeted Memory Reactivation – TMR) může zlepšit paměť u psů zejména v úlohách vizuálního prostoru.
V budoucnu by se tyto poznatky mohly využít např. při výcviku vodicích psů nebo psů pro seniory. Zkrátka, kvalitní spánek pomáhá psům lépe si pamatovat, co se naučili.
Věděli jste, že právě čichové stopy jsou jedním z nejsilnějších spouštěčů vzpomínek u psů? Výzkumy ukazují, že psi si často vybavují události nebo místa právě díky specifickým pachům, které mají uložené v dlouhodobé paměti. V testech olfaktorické paměti psi dokonce překonali jak lidi, tak laboratorní potkany.
Z toho plyne praktický tip: pokud chcete, aby si pes něco pamatoval dlouhodobě, spojte to s vůní nebo pachovým podnětem – například s pachem místa, hračky nebo ruky, která jej odměnila.
Chcete, aby si váš pes dlouhodobě pamatoval povely nebo dovednosti? Klíčem je pravidelné opakování a pozitivní motivace. Trénujte raději krátce a častěji, několikrát týdně v malých dávkách. Pomoci vám může například tréninkový deník.
Důležité je také vyhnout se negativním zážitkům během tréninku. Emočně silné nebo nepříjemné události se totiž ukládají do paměti velmi rychle a někdy i na celý život. To vysvětluje, proč některé psy mohou bez zjevného důvodu děsit konkrétní místa, zvuky nebo lidé – jejich mozek si jen znovu vybavuje nepříjemný zážitek.
Máte doma štěně? Pak máte ideální příležitost pro budování zdravé a odolné psí paměti. Období socializace štěněte je klíčové. V této fázi si pes pamatuje vše obzvlášť intenzivně, ať už pozitivně, nebo negativně.
Dbejte proto na co nejvíce příjemných podnětů, seznamujte štěně s okolím v klidu, pozitivně a bez nátlaku. Všechno, co se v této době naučí, se mu zaryje hluboko do paměti – a to v dobrém i špatném.
Ano, za normálních okolností si pes pamatuje svého majitele i po mnoha letech odloučení – a to díky kombinaci vizuálních, hlasových a především pachových vjemů. Pokud pes nemá vážné kognitivní poruchy, schopnost rozpoznat „svého člověka“ je velmi silná a často celoživotní.
Ano. Pokud pes s dítětem trávil dostatek času v rané fázi socializace a měl s ním pozitivní zážitky, dokáže si paměť na konkrétní osobu uchovat dlouhodobě, i když dítě mezitím vyroste nebo ho dlouho nevidí. Opět zde hrají roli hlavně pachové stopy a emocionální asociace.
Ano, výrazné změny prostředí, vůně nebo vzhledu mohou dočasně narušit rozpoznávání osob nebo míst. Například pokud si člověk změní vůni, používá jinou kosmetiku nebo oblečení, pes může být na chvíli zmatený. Zpravidla ale velmi rychle obnoví správnou vazbu díky dalším signálům.
Ano, pokud s povely dlouhodobě nepracujete, pes je může zapomenout. Obvykle nejde o úplné vymazání, ale o oslabení spojení v paměti. Dobrá zpráva: dříve naučené povely se dají často rychle znovu oživit, i když byly na čas „zapomenuty“.
Bohužel ano. Negativní nebo intenzivně emoční situace, jako je křik, trest nebo strach, se mohou do paměti psa zapsat rychleji a trvaleji než běžné události. I když pes odpustí, může reagovat nejistotou, vyhýbavostí nebo zvýšenou citlivostí v budoucnosti.
Ano. Vědci používají například testy opakování vlastních akcí (do as I do), olfaktorické testy, nebo úlohy typu „co–kde–kdy“, které zkoumají epizodickou paměť psa. V domácích podmínkách můžete využít jednoduché paměťové hry, např. hledání schovaného psího pamlsku nebo předmětu s časovým zpožděním.
Ano, zejména starší psi mohou trpět kognitivní dysfunkcí, která je podobná lidské demenci. Projevuje se ztrátou orientace, narušením denního režimu, zapomínáním naučeného chování nebo neobvyklými reakcemi na známé situace. Včasné rozpoznání a úprava prostředí může pomoci zpomalit průběh.
Autorka článku: Kristina Ziemer-Falke je uznávaná trenérka psů a poradkyně v oblasti psího chování. Je certifikovaná veterinární komorou Šlesvicko-Holštýnska a Výzkumným institutem Messerli při Veterinární univerzitě ve Vídni. Má za sebou řadu specializovaných výcviků a působí ve zkušební komisi veterinární komory Dolního Saska pro certifikaci trenérů psů. Spolu se svým manželem Jörgem Ziemerem založila školící centrum Ziemer & Falke, které pomáhá vzdělávat nové psí trenéry po celém Německu. Kromě toho je Kristina také autorkou odborných knih pro trenéry i běžné chovatele a pravidelně přispívá do předních německých psích magazínů.
Použité zdroje:
Lo, K., 2019. Episodic-like Memory in Dogs: Solving What-Where-When Tasks.
Kubinyi, E., Rhali, S., Sándor, S., Szabó, A., & Felföldi, T., 2020. Gut Microbiome Composition is Associated with Age and Memory Performance in Pet Dogs. Animals: an Open Access Journal from MDPI, 10. https://doi.org/10.3390/ani10091488.
Dror, S., Miklósi, Á., Sommese, A., Temesi, A., & Fugazza, C., 2021. Acquisition and long-term memory of object names in a sample of Gifted Word Learner dogs. Royal Society Open Science, 8. https://doi.org/10.1098/rsos.210976.
Bolló, H., Carreiro, C., Iotchev, I., Gombos, F., Gácsi, M., Topál, J., & Kis, A., 2025. The Effect of Targeted Memory Reactivation on Dogs’ Visuospatial Memory. eNeuro, 12. https://doi.org/10.1523/ENEURO.0304-20.2024.