Bojová plemena psů: Co byste o nich měli vědět?
Zamilovali jste se do plemene psa, které spadá pod tzv. bojová plemena? Nebo jste v útulku narazili na chlupáče, který je považován za bojového psa? Nemusíte se bát, že to automaticky znamená problém. Sepsali jsme užitečné informace, které vám pomohou s rozhodnutím, zda si s tzv. bojovým psem budete sedět.
Co je to vlastně bojový pes?
Pojem “bojový pes“ vznikl v době, kdy se psi využívali pro zvířecí zápasy. Bojoví psi byli chováni a cvičeni na psí zápasy nebo na zápasy s velkými zvířaty, jako jsou býci či medvědi.
Tento termín byl také ovlivněn médii. Dnes se proto v běžné mluvě označují jako “bojoví psi“ plemena, která nadprůměrně často útočí na lidi nebo jiná zvířata, nebo u kterých se tato hrozba alespoň předpokládá.
Přesnější než “bojový pes“ je však označení “nebezpečný pes“. Takto jsou tato plemena a/nebo jejich kříženci obvykle označována v právních textech. Mezi nebezpečná plemena psů však mohou být zařazeni i psi, kteří sice k těmto plemenům nepatří, ale svými kousavými útoky nebo podobným impulzivním chováním splňují právní definici.
Kdo určuje, která psí plemena jsou bojová?
V České republice nejsou zakázaná žádní psí plemena. Můžete tak chovat nebo si sem přivézt jakéhokoliv psa. Při výběru nebezpečného plemene byste však vždy měli myslet na to, že za něj i za jeho výchovu nesete plnou zodpovědnost.
Už v sousedním Polsku jsou však omezení - hlavně chov pitbulteriérů. Můžete je doma mít jen v případě, že dodržíte přísné podmínky a opatření.
Dánsko má pak velmi dlouhý seznam zakázaných plemen. Patří mezi ně americký stafordšírský teriér a americký pitbulteriér nebo i méně častá plemena jako kavkazský ovčák nebo středoasijský pastevecký pes.
Ve Finsku jsou omezena ta plemena, která připomínají vlka, např. aljašský malamut nebo sibiřský husky. Chovat je můžete jen za přísných podmínek. Ve Španělsku zase pro chov určitých plemen (např. rotvajler nebo argentinská doga) potřebujete licenci.
Ve Velké Británii pak myslely zákony i na propagaci zakázaných plemen. Zakázaný je tu prodej, šlechtění i chov převážně amerických pitbulteriérů, brazilských fil nebo argentinských dog.
Zajímavá je situace v sousedním Německu. Zákon o omezení převozu a dovozu psů zakazuje dovoz a držení plemen pitbull teriér, stafordšírský bulteriér, americký stafordšírský teriér a bulteriér včetně jejich kříženců.
Výjimku dostanete pouze v případě, že existuje oprávněný zájem psa v Německu mít, např. v případě slepeckých nebo záchranářských psů. U ostatních plemen rozhodují jednotlivé spolkové země samostatně.
Seznam nebezpečných plemen
- Alano (Španělský buldok)
- American Bulldog
- American Pitbull Terrier
- American Staffordshire Terrier
- Bandog
- Bullmastiff
- Bullterrier (včetně Miniature Bullterrier)
- Cane Corso Italiano
- Dobermann
- Dogo Argentino (Argentinská doga)
- Dogo Canario (Perro de Presa Canario)
- Dogue de Bordeaux (Bordeauxská doga)
- Fila Brasileiro (Brazilská fila)
- Kangal (Turecký pastevecký pes)
- Kavkazský ovčák (Kaukasischer Owtscharka)
- Mastiff (např. Anglický mastiff)
- Mastín Español (Španělský mastin)
- Mastino Napoletano (Neapolský mastin)
- Rottweiler
- Staffordshire Bullterrier
- Tosa Inu
Tato plemena jsou v některých zemích považována za nebezpečná nebo bojová na základě jejich fyzických vlastností, historického využití nebo chování. V konkrétních regionech a státech může být seznam rozšířen nebo upraven v závislosti na místních zákonech.
Jaké podmínky je potřeba splnit pro chov nebezpečného psa?
Jak už jsme zmínili, v České republice nejsou žádná omezení. V ostatních státech nicméně ano a mezi ty nejčastější podmínky a požadavky patří:
- plnoletost,
- výpis z rejstříku trestů,
- povinnost nosit na veřejnosti náhubek a vodítko,
- test povahy psa.
- osvědčení o způsobilosti majitele,
- povinná kastrace nebo sterilizace,
- zvýšená daň za psa.
- povinné pojištění odpovědnosti,
- zákaz vstupu na určité veřejné prostory a zařízení.
Je nebezpečné chovat “bojové psy”?
Pokud je plemeno psa označeno za potenciálně nebezpečné, neznamená to, že tito psi během svého života projeví agresivní chování. Naopak, odpovědnost spočívá hlavně na majiteli.
Každé plemeno má své specifické vlastnosti a schopnosti. Může jít například o mimořádnou sílu skusu, ale také o určitou samostatnost a inteligenci. Je však na majiteli, zda podpoří a rozvine negativní rysy, nebo zda se zaměří na výchovu vyrovnaného psa.
Psi, kteří se rychleji rozruší potřebují klidného a rozvážného majitele. Důležitá je také pevnost, důslednost a dostatek fyzické a mentální aktivity, což je u bojových psů obzvlášť potřeba. Nakonec záleží i na majiteli, zda plemeno získá špatnou pověst nebo způsobí újmu lidem.
Jaký domov “bojoví psi” potřebují?
Pro plemena bojových psů platí z hlediska péče stejná pravidla jako pro všechna ostatní plemena. Přesto existují určité zvláštnosti. Pokud je např. v dané zemi pes povolen na veřejnosti pouze s náhubkem a vodítkem, měli byste mít vlastní oplocenou zahradu, kde se pes může volně pohybovat.
Měli byste také myslet na to, že možná nebudete moci se psem vycestovat nebo že vám péče o psa zabere značné množství času. Důsledná výchova psa vyžaduje čas a to stejné platí i o získání osvědčení o způsobilosti majitele k chovu.
Pokud jdete s bojovým psem na veřejnosti, mnoho lidí z něj bude mít strach. S tím byste měli umět pracovat. Potřebujete klid a trpělivost, ale musíte být také schopni psa bezpečně vést. Důležité při péči o tyto psy je také to, abyste byli dlouhodobě schopni se o ně starat.
Pokud plánujete v příštích letech děti nebo stěhování, měli byste si pořízení takového psa dobře rozmyslet. Pro bojové psy se totiž často obtížně hledají noví majitelé. Než si pořídíte psa, zvažte také, zda by pro vás nebyl vhodný pes z útulku.
