Lovecký pes: Jak vybrat toho pravého pro myslivce
Ortopedický pelíšek už dávno není jen výsadou psích seniorů. Pokud chcete, aby si váš parťák pořádně odpočinul a zároveň pečujete o jeho zdraví, tenhle článek je právě pro vás. Ukážeme vám, proč se vyplatí investovat do pelíšku s paměťovou pěnou a na co si dát při výběru pozor.
Obsah
- Druh loveckého psa a jeho role při lovu
- Nejoblíbenější plemena loveckých psů
- Požadavky na chov loveckého psa
- Citlivý společník, který se musí učit klidu
- Potřeba pohybu a zaměstnání
- Výcvik loveckého psa: Od štěněte až k ostrému nasazení
- Zkoušky loveckého psa: Co všechno musí umět
- Odměna za náročný výcvik
- Často se ptáte
Druh loveckého psa a jeho role při lovu
Už od pradávna chovali lovci psi jako své společníky. Díky cílenému šlechtění dnes existuje celá řada plemen, která jsou přizpůsobena konkrétním úkolům, např.:
- Barváři – specialisté na dosled zraněné zvěře.
- Španělé – odborníci na vystavování a vyhledávání zvěře.
- Jezevčíci – neúnavní pomocníci při norování a lovu pod zemí.
Volba správného psa vždy závisí na tom, jaké podmínky nabízí honitba, ale i na tom, jaké preference má samotný myslivec.
Univerzálnost nebo specializace?
Praxe ukazuje, že při lovu je potřeba zvládat mnoho různých činností. Lovecký pes by měl zvěř vyhledat, vystavit, po výstřelu dohledat a nakonec i aportovat. Jen málokterý myslivec si ale může dovolit více než jednoho či dva psy. Proto jsou stále oblíbenější ta plemena, která zvládají více úkolů současně.
Nejoblíbenější plemena loveckých psů
Mezi myslivci se dlouhodobě drží na špičce právě univerzální druhy loveckých psů:
- Ohaři – například výmarský ohař, německý krátkosrstý ohař nebo německý drátosrstý ohař. Jsou to všestranní psi vhodní na vystavování, dohledávku i aport.
- Jezevčík – mnohem univerzálnější, než se na první pohled zdá. Hodí se na dosled, dokáže se postavit i větší zvěři a rád aportuje.
- Retrívři – profesionálové v aportování, kteří se díky své ochotě spolupracovat také často objevují po boku myslivců.
Výběr loveckého psa je tedy vždy hledáním rovnováhy mezi specializací a univerzálností.
Požadavky na chov loveckého psa
Lovecký pes je ve srovnání s běžným společenským psem mnohem náročnější. Byl vyšlechtěn pro konkrétní úkoly a jeho potřeba pohybu a zaměstnání je výrazně vyšší než u malých společenských plemen, jako je třeba havanský psík.
Myslivci navíc nebývají denně celé hodiny v honitbě a lov je omezen i dobou hájení. To znamená, že lovecký pes se k samotnému lovu často dostane jen zřídka. O to důležitější je, aby našel uplatnění i v rodině.
Moderní lovecký pes tak plní hned dvě role: věrného společníka při lovu a zároveň rodinného psa, který dobře zapadne do domácnosti. Spojit tyto dvě polohy není jednoduché a vyžaduje to od chovatele i rodiny jasná pravidla.
Citlivý společník, který se musí učit klidu
Lovečtí psi bývají velmi citliví na vnější podněty a rychle se vzruší. Proto je nezbytné, aby se od mládí učili také klidu, vyrovnanosti a trpělivosti.
- V domácnosti by měl mít pes svůj bezpečný prostor, kam se může kdykoli uchýlit.
- Velmi užitečné je naučit ho na psí klec, kterou bude brát jako svůj psí pelíšek.
- Všichni členové rodiny by měli znát pravidla a mít jednotný přístup k psovi, jasná struktura mu dává pocit jistoty.
Správně vedená výchova štěněte loveckého psa je tedy klíčem k tomu, aby z něj vyrostl spolehlivý pomocník i pohodový rodinný parťák.
Potřeba pohybu a zaměstnání
Na druhé straně nelze zapomínat na obrovskou potřebu pohybu a práce, kterou lovecký pes má. Nestačí spoléhat na samotný lov. Výcvik loveckého psa a jeho pravidelné zaměstnání je nutné po celý rok, i mimo loveckou sezónu.
Myslivci proto využívají různé náhradní aktivity, které psa zaměstnají a zároveň podporují jeho lovecké vlohy:
- Kladení stop a vleček – trénink čichu a vytrvalosti.
- Práce s aportem – trénink přinášení tzv. dummy (náhradní kořisti).
- Cyklistické vyjížďky se psem či delší výlety – uspokojení potřeby pohybu u aktivnějších plemen.
Když je pes správně zaměstnán, bývá doma klidný, vyrovnaný a spolehlivý společník.
Výcvik loveckého psa: Od štěněte až k ostrému nasazení
Výcvik loveckého psa začíná už v raném věku. Na rozdíl od psů z čistě výstavních nebo rodinných linií jsou štěňata z pracovních chovů na své budoucí úkoly připravována velmi brzy. Myslivci proto často volí štěně od chovatele, který sám aktivně loví a své psy prakticky využívá.
Důležité je, aby už rodiče psa prokázali potřebné schopnosti složením chovných zkoušek. Díky tomu se zvyšuje šance, že i štěně zdědí potřebné vlohy. Jen genetika ale nestačí. Zásadní je správná výchova štěněte loveckého psa a navazující systematický trénink.
První kroky při výchově štěněte loveckého psa
Štěně se u chovatele už od útlého věku setkává s prostředím, které mu pomáhá rozvíjet budoucí lovecké dovednosti:
- seznamuje se s pachy ulovené zvěře,
- bere se na krátké výpravy do honitby,
- učí se nebát se střelby,
- u ambiciózních chovatelů se začíná i s tréninkem na vlečce nebo s přivoláním na píšťalku.
Takový začátek není náhoda. Jde o cílené formování psa k tomu, aby byl připraven na další fáze výcviku.
Poslušnost loveckého psa jako základ
Bez důsledné poslušnosti lovecký pes nikdy nebude spolehlivým pomocníkem. Každý výcvik proto staví na těchto pilířích:
- přivolání – pes se musí vracet okamžitě, i v přítomnosti zvěře,
- klid po výstřelu – lovecký pes nesmí jednat zbrkle, musí čekat na povel,
- zvládání rušivých podnětů – například práce v lese plném pachů a zvuků.
Právě poslušnost loveckého psa je to, co odlišuje dobře vedeného jedince od nevyrovnaného a těžko ovladatelného psa.
Praktické metody výcviku loveckého psa
Myslivci využívají různé metody, které psa zaměstnávají a zároveň systematicky připravují na reálný lov:
- Aportování – nácvik přinášení zvěře nebo dummy.
- Práce se stopou – kladení pachových stop a jejich dohledávání.
- Cvičení na vlečce – simulace stopování a dohledávky ulovené zvěře.
- Trénink střelby – postupné zvykání na zvuk výstřelu, aby pes zůstal klidný a soustředěný.
Díky těmto cvičením si pes upevňuje disciplínu, trénuje koncentraci a postupně se z něj stává spolehlivý pracovní parťák.
Výcvik loveckého psa a legislativa
Je dobré vědět, že výcvik loveckého psa se považuje za výkon práva myslivosti. To znamená, že trénovat psa pro lovecké účely smí pouze držitel loveckého lístku. Pokud by někdo chtěl vycvičit svého psa „jen tak“ bez toho, aby sám byl myslivcem, velmi rychle by se dostal do rozporu s platnými zákony.
Zkoušky loveckého psa: Co všechno musí umět
Výcvik loveckého psa je dlouhodobá práce, která vyžaduje spoustu času a trpělivosti. Aby mohl pes oficiálně pomáhat při lovu, musí projít sérií zkoušek, které ověřují jeho schopnosti i poslušnost.
Pro laika často působí systém zkoušek jako nepřehledná džungle. Zahrnuje například:
- zkoušku vloh,
- podzimní zkoušku,
- vodní zkoušky,
- lesní zkoušky,
- a všestranné zkoušky.
Každá zkouška má své zaměření a ověřuje, zda je pes schopen zvládnout úkoly odpovídající jeho plemeni a budoucímu využití.
Poslušnost a klid jako základ zkoušek
Nezáleží na tom, zda jde o ohaře, retrívra nebo jezevčíka. U všech plemen je základní podmínkou pevná poslušnost loveckého psa. Pes musí prokázat, že je odolný vůči střelbě, spolehlivě reaguje na povely a dokáže pracovat klidně i v přítomnosti zvěře.
Mezi časté disciplíny, které se zkoušejí, patří například:
- aportování zvěře,
- dosled po stopě,
- vystavování zvěře,
- práce ve vodě,
- orientace v náročném terénu.
Odměna za náročný výcvik
Výcvik loveckého psa je skutečně časově náročný. Každý krok – od výchovy štěněte až po závěrečné zkoušky – vyžaduje od myslivce velkou dávku trpělivosti a důslednosti.
Když ale pes projde všemi zkouškami a stane se spolehlivým pomocníkem při lovu, je to pro myslivce obrovská odměna. Získává nejen skvělého pracovního partnera, ale i oddaného společníka, který sdílí lovecké zážitky i každodenní život v rodině.
Často se ptáte
Jak dlouho žije lovecký pes?
Průměrná délka života loveckého psa je obvykle 10–14 let v závislosti na plemeni a životním stylu. Aktivní plemena, která mají dostatek pohybu a správnou péči, se často dožívají vyššího věku.
Potřebuje každý lovecký pes lovecký výcvik?
Ano, i když pes nebude aktivně nasazován při lovu, má v sobě lovecké instinkty. Bez správného vedení může být příliš energický nebo neovladatelný. Výcvik loveckého psa pomáhá tyto vlohy usměrnit a udělat z něj vyrovnaného společníka.
Jsou lovečtí psi vhodní i pro rodiny s dětmi?
Ano, pokud mají dostatek pohybu a jasně nastavený režim. Mnoho druhů loveckých psů, například retrívři nebo ohaři, jsou velmi přátelští a mohou být skvělými rodinnými psy. Vyžadují ale důslednou výchovu a zaměstnání.
Může si loveckého psa pořídit i člověk, který není myslivec?
Ano, ale s omezeními. Každý druh loveckého psa má vysoké nároky na pohyb a zaměstnání. Pokud není pes využíván přímo při lovu, měl by majitel zajistit alternativní aktivity, například sportovní kynologii nebo mantrailing. Oficiální lovecký výcvik psa ale může provádět jen držitel loveckého lístku.
Je rozdíl mezi loveckým výcvikem psa a sportovní kynologií?
Ano, sportovní kynologie se zaměřuje na soutěžní disciplíny (obedience, agility, obrana), zatímco lovecký výcvik psa rozvíjí přirozené vlohy pro vyhledávání, vystavování a aportování zvěře. Obě oblasti ale mohou psa vhodně doplňovat.
Autorka článku: Kristina Ziemer-Falke je uznávaná trenérka psů a poradkyně v oblasti psího chování. Je certifikovaná veterinární komorou Šlesvicko-Holštýnska a Výzkumným institutem Messerli při Veterinární univerzitě ve Vídni. Má za sebou řadu specializovaných výcviků a působí ve zkušební komisi veterinární komory Dolního Saska pro certifikaci trenérů psů. Spolu se svým manželem Jörgem Ziemerem založila školící centrum Ziemer & Falke, které pomáhá vzdělávat nové psí trenéry po celém Německu. Kromě toho je Kristina také autorkou odborných knih pro trenéry i běžné chovatele a pravidelně přispívá do předních německých psích magazínů.
Mohlo by vás také zajímat:
