Zima je nádherná – sněhové vločky, zasněžené louky a radostné dovádění venku. Pro nás i pro psy. Jenže právě v tomhle kouzelném období může nastat problém, který spousta pejskařů podceňuje: pes jí sníh. Někdy jen pár vloček, jindy celé hrsti. Možná si říkáte – co by se mohlo stát? Odpověď zní – docela dost.
Sněhová gastritida u psa je akutní zánět žaludku způsobený požitím sněhu – často kvůli chladu, nečistotám nebo posypové soli. Projevuje se zvracením, průjmem a apatií.
Psi, kteří milují skotačení ve sněhu, často neodolají a začnou sníh i jíst. Pokud je čistý a v malém množství, může to projít bez následků. Ale problém nastává, když:
Výsledkem je podrážděná žaludeční sliznice – tedy gastritida u psa. Může se objevit náhle a projevuje se velmi nepříjemně. Nejohroženější jsou štěňata, která všechno ochutnávají, psi s citlivým trávením a bázlivější nebo stresovaní psi.
Výsledkem je podrážděná žaludeční sliznice – tedy gastritida u psa. Může se objevit náhle a projevuje se velmi nepříjemně. Nejohroženější jsou štěňata, která všechno ochutnávají, psi s citlivým trávením a bázlivější nebo stresovaní psi.
Pes jí sníh nejčastěji kvůli zvědavosti, hře, zahnání žízně nebo nudě. Někdy může být příčinou i podrážděný žaludek nebo nedostatek minerálů.
Na první pohled to může působit roztomile – pes si hraje ve sněhu, honí vločky nebo si chytne sněhovou kouli. Jenže v pozadí může být víc než jen zimní radovánky. Důvodů, proč pes jí sníh, je hned několik:
1. Zvědavost a hra
Zejména štěňata objevují svět čenichem i tlamou. Sníh je studený, měkký, jiný než cokoliv, co znají – a tak ho ochutnají. Mnozí psi si navíc se sněhem rádi hrají: koušou ho, chytají, skáčou do něj. Jenže tím snadno spolknou i větší množství.
2. Zahnání žízně
Někteří psi si pletou sníh s náhradou vody – hlavně při delších procházkách, kdy nemají přístup k misce. Čistý sníh jim sice uhasí žízeň, ale kvůli nízké teplotě zároveň zatěžuje žaludek. Zvlášť v kombinaci s pohybem to může být spouštěčem podráždění.
3. Nuda a potřeba stimulace
Pokud pes při procházce nemá dost podnětů – hračky, povely, kontakt s páníčkem – hledá si vlastní zábavu. A co je dostupné? Sníh. Tak ho začne žvýkat nebo honit, třeba jako míček.
4. Nedostatek minerálů nebo zažívacích enzymů
Ve vzácnějších případech může být pojídání sněhu signálem, že tělu něco chybí. Psi s nedostatkem některých minerálů nebo trávicích enzymů mohou spontánně vyhledávat chladné nebo neobvyklé látky – včetně sněhu.
5. Chlad jako úleva
Někteří psi si sníh oblíbí v momentě, kdy je jim od žaludku mírně nevolno. Ledové krystalky mohou krátkodobě zklidnit podrážděný žaludek – ale dlouhodobě samozřejmě situaci zhoršují.
Psa odnaučíte jíst sníh pomocí důsledného tréninku, vodítka, zábavných her, pozitivního posilování a případně i náhubku. Nejlepší je začít hned u štěněte.
Prevence je totiž u sněhové gastritidy to nejúčinnější. Pokud víte, že váš pes jí sníh při každé zimní procházce, je na čase mu to začít rozmlouvat. A nemějte strach, i starší pejsek se může naučit nové triky – chce to jen trpělivost, důslednost a trochu kreativity. Zde je návod, jak na to:
U malých psů je nejjednodušší začít hned od prvního kontaktu se sněhem. Jasně mu dejte najevo, že sníh se nežere – povely jako „fuj“, „nesmíš“ nebo „nech to“ používejte klidně a důsledně. Vhodná je i odměna za to, že si sněhu nevšímá – třeba psí pamlsek nebo hra.
Pokud máte dospělého psa, který je na pojídání sněhu zvyklý, bude potřeba pár týdnů tréninku. Pomáhá:
Psi milují hru a podněty. Pokud je pro ně sníh zábava, ukažte jim jinou. Zkuste vzít na procházku interaktivní hračku, voňavý pamlsek nebo třeba oblíbený míček. Když má pes v tlamě něco jiného, nebude mít potřebu žrát sníh.
Změna chování u psa chvíli trvá. Důležité je, aby všichni členové domácnosti dodržovali stejný přístup a povely. Jakmile si pes spojí, že „sníh = zákaz“, přestane ho lákat. Klidně mu to připomínejte během každé procházky – stačí klidné, ale jasné „ne“.
Gastritidu u psa poznáte podle zvracení, průjmu, nechutenství, nadměrného slinění a apatie. Akutní forma bývá krátkodobá, chronická se projevuje opakovaně. Vyžaduje návštěvu veterináře a dietu.
Zánět žaludku u psa bohužel není jen zimní záležitost. I když sněhová gastritida je typická pro chladné měsíce, podobné problémy se u psa mohou objevit kdykoliv během roku. Je proto dobré znát základní příznaky a rozdíly mezi akutní a chronickou gastritidou.
Akutní zánět žaludku u psa a jeho příznaky
Akutní forma obvykle přejde do několika dní při dodržení klidového režimu a lehké diety. Pokud potíže trvají déle než 48 hodin, je potřeba veterinární vyšetření. Mezi nejčastější příznaky patří:
Chronická gastritida (dlouhodobý zánět žaludku)
Některé psy trápí opakované zažívací obtíže, které nejsou vázány jen na počasí. Může jít o:
Chronická gastritida se může projevovat méně nápadně – např. občasným zvracením, přechodnou nechutí k jídlu nebo slabostí. Pokud podobné příznaky u svého psa pozorujete častěji, doporučujeme krevní testy, ultrazvuk a úpravu stravy po konzultaci s veterinářem.
Co z toho plyne?
Díky tomu, že rozpoznáte příznaky gastritidy u psa nejen v zimě, ale i během roku, můžete svému mazlíčkovi ušetřit spoustu nepříjemností. Ať už jde o sněhovou gastritidu, špatné krmivo nebo stres, vždy platí: pozorný majitel = zdravější pes.
Ano, pokud je špinavý, obsahuje posypovou sůl nebo ho pes jí ve velkém množství. Může způsobit podráždění žaludku nebo sněhovou gastritidu.
Sledujte ho. Pokud zvrací nebo má průjem, nasaďte šetrnou dietu (vařené kuře, rýže). Při zhoršení stavu nebo krvi ve zvratcích kontaktujte veterináře.
Nejlepší je používat psí oblečky, ochranné botičky a vyhýbat se dlouhému pobytu v mokrém sněhu. Krátkosrstá a malá plemena jsou na chlad náchylnější.
Doporučuje se šetrná dieta: vařené kuřecí maso, rýže, tvaroh nebo cottage cheese. Ideálně bez koření, soli a tuků. Vhodné jsou i veterinární dietní konzervy.
Časté zvracení, průjem, nechutenství, nadýmání nebo přecitlivělost na změnu krmiva mohou být známkou citlivého trávení.
Ano, probiotika podporují zdravou střevní mikroflóru a mohou zmírnit příznaky gastritidy, průjmu nebo zažívacích potíží způsobených stresem nebo změnou stravy.