Jak trénovat povel „stop“?
Povel „stop“ se neobjevuje ve všech typech psího výcviku. Kromě toho existuje nekonečné množství slov, která si spojujeme se zastavením, čekáním nebo zafixováním. Slovo „stůj“ je ale velmi výstižné pro vyvolání požadované akce.
Proč byste měli psa naučit tento povel?
Tento povel vám může v mnoha situacích pomoci psa zastavit, a tím přesně zafixovat. Hodí se například v momentě, kdy čtyřnohý parťák na procházce volně pobíhá a náhle se na cestě objeví cyklista. Pomocí tohoto povelu tak můžete chlupáče zafixovat na pevném místě. Abyste tento cvik ale mohli spolehlivě využívat, měli byste vynaložit při tréninku psa určité úsilí.
Někteří majitelé psů mohou pro zafixování psa zvolit jiný signál. I to je samozřejmě možné. Pro fixaci na místě a zejména na dálku je dobré používat slovo „stůj“, protože je krátké a výstižné. Ale pozor! Právě proto, že lze „stůj“ či „stop“ vyslovit rychle, měli byste dbát na to, abyste povel nevyslovovali ostře či rozzlobeně. Rozhodně byste také neměli křičet. Ale o tom až později.
Jak na trénink psa?
Jak naučit psa poslouchat? Vždy platí základní pravidlo. Než začnete s výcvikem psích povelů, měli byste si promyslet, co přesně by mělo zvíře udělat, když uslyší daný signál.
Měl by váš pes při zaslechnutí povelu okamžitě na místě zastavit, a to bez ohledu na směr, kterým se pohybuje? Může si čtyřnohý parťák sednout? To je dobré si promyslet. Někteří psi totiž mají tendenci si sednout. A to právě ve chvílích, kdy jim řekneme, aby na nějakém místě počkali. Proto si povel jasně definujte. A to například tak, že pes si může sednout, ale nesmí se k vám vracet, nebo odbíhat stranou.
Nácvik nového povelu vždy začínejte v prostředí s malým množstvím podnětů, abyste psa při výcviku k dokonalé poslušnosti zbytečně nerozptylovali. Nejlepším místem je dům či byt.
Nezapomeňte také na vhodnou odměnu. Nejlepší variantou jsou malé a chutné tréninkové pamlsky pro psy nebo oblíbená hračka . Pamatujte, že pes by měl vybranou variantu vnímat jako odměnu. Naopak hračky nebo granule, které pro psa nejsou příliš atraktivní, nebývají při tréninku psa příliš efektivní. Výcvik vám může usnadnit také „značkovací“ slovo nebo klikr. Obojí totiž může psovi potvrdit, že daný cvik zvládá správně.
Zpočátku začínejte trénink v těsné blízkosti vašeho psa. Teprve když pochopí, co nový signál znamená a dokáže ho bezpečně provést, můžete zapojit další rušivé podněty. Rovněž můžete začít trénovat na větší vzdálenost. A to platí v každém případě – ať už přemýšlíte, jak naučit psa „zůstaň“, nebo jak naučit psa „nesmíš“.
Krok 1
Postavte psa vedle sebe – například v obývacím pokoji. V ruce mějte připravené chutné pamlsky a dívejte se směrem od psa. Nyní psa motivujte, aby s vámi udělal několik malých kroků vpřed.
Krok 2:
Pohněte rukou, kterou máte blíž u psa, a natáhněte ji k němu celou plochou. Tak, aby ji měl nejlépe v oblasti hrudníku. Zároveň zůstaňte stát na místě. Jakmile se váš pes zastaví, dostane odměnu. Tento krok několikrát opakujte. Opakování je matka moudrosti a tedy osvědčený způsob, jak naučit psa triky a další povely.
Krok 3:
Trénink postupně ztěžujte tím, že místo dvou nebo tří kroků uděláte čtyři nebo pět kroků vpřed. Vždy je ale důležité, abyste psovi nějakým způsobem potvrdil, že udělal vše správně.
Krok 4:
Pokud pes do této chvíle vše zvládá dobře, přidejte slovní povel „stop“. Ten vyslovte těsně před tím, než uděláte gesto rukou. To funguje jako akční spouštěč pro zastavení. Tento krok několikrát opakujte, dokud nebudete moci gesto zcela vynechat a pes bude reagovat pouze na zvukový signál.
Jak dále trénovat povel „stop“?
Přemýšlíte, jak naučit psa poslušnosti v jakékoliv situaci? Vždy platí, že je nutné povely důsledně trénovat. Signál byste měli postupně zkoušet i v atraktivnějším prostředí, kde je více rušivých podnětů. Tomu se říká generalizace. Ze všeho nejdříve tedy se psem pilně cvičte v bytě a teprve v dalším kroku se přesuňte na zahradu nebo jiné klidnější místo. Poté můžete trénovat například v lese či na poli.
Důležité! Pokud máte loveckého psa, pamatujte, že lesní a polní cesty jsou pro něj přirozeně atraktivnější než například klidná silnice. Pro pasteveckého psa může být naopak lákavější silnice s projíždějícími auty, případně polní cesta podél pastvin s hospořádřskými zvířaty. Výběr rozptylujících podnětů proto vždy přizpůsobte konkrétnímu zvířeti. Pamatujte, že psa byste neměli nikdy přetěžovat. Měl by být schopen úspěšně zvládnout 95 % výcviku.
Rozptylujících podnětů je mnoho a některé z nich jsou pro určité psy zajímavější než pro jiné. Proto byste měli postupně zvyšovat počet jednotlivých tréninků, abyste mohli úspěšně zvládnout i nenadálé situace s cyklisty, jinými psy a podobně.
Uvolnění
Zavedení signálu pro uvolnění je velmi užitečné. Díky tomu totiž bude váš pes vědět, kdy může v chůzi pokračovat. V zásadě totiž existují dva možné scénáře. Zaprvé je možné, že se chlupáč z pozice sám uvolní. To může být ale problematické. Zejména v momentě, pokud chcete psa zafixovat na místě a on se najednou zvedne a jde dál. Takový okamžik je pro projíždějícího cyklistu nebezpečný – stejně jako pro vašeho psa. Druhou možností je, že váš pes čeká, až uslyší jasný signál. Díky tomu může předpokládat, že povel „stop“ provedl správně.
V každodenním životě
Při výcviku psů používáme různé signály, které následně učíme naše psy. Díky tomu je náš každodenní život pak jednodušší a klidnější. Mezi užitečné psí povely může patřit i signál „stop“.
Všechny signály je však třeba trénovat po malých krocích a následně je upevňovat pravidelným cvičením. Náš každodenní život je totiž velmi neklidný, často také stresující a plný nekonečného množství podnětů, které na mazlíčka působí. Tyto četné podněty našemu psovi často ztěžují provádění námi požadovaných signálů. Pomocí povelu „stop“ ale můžete psa fixovat ve chvíli, kdy to situace vyžaduje. A díky tomu odvrátit hrozící nebezpečí.
Kristina Ziemer-Falke je trenérka psů, která se zabývá také jejich chováním. Působí nejen ve Veterinární komoře Šlesvicka-Holštýnska, ale také na Messerliho výzkumném ústavu Univerzity veterinární medicíny ve Vídni. Má také mnoho dalších kvalifikací a specializací a je členkou zkušební komise Dolnosaské veterinární komory pro certifikaci trenérů psů.
Spolu se svým manželem Jörgem Ziemerem založila v Německu výcvikové středisko Ziemer & Falke, ve kterém již mnoho let pořádají výcvikové kurzy pro psy. Mimo to je Kristina Ziemer-Falke rovněž úspěšnou autorkou odborných knih a populárních článků v odborných psích časopisech, které mají v oblibě jak trenéři, tak majitelé psů.
Mohlo by vás také zajímat:
