Úmrtí psa nebo kočky: Jak se citlivě rozloučit a zvládnout ztrátu
Loučení s mazlíčkem patří k těm nejtěžším okamžikům, které jako majitel či majitelka zvířete můžete zažít. Jsou to přece naši věrní společníci, kteří s námi sdílejí radostné i těžké chvíle, a když odejdou, zůstane po nich prázdné místo, které nelze jen tak zaplnit.
Ať už jste na tuto chvíli připraveni, nebo vás zastihne nečekaně, vždy s sebou přináší smutek, vzpomínky a někdy i otázky, na které není snadné najít odpověď. Kromě emocí ale nastává i řada praktických rozhodnutí – co se stane s tělem mazlíčka, jak o tom mluvit s dětmi nebo jak si uchovat jeho památku.
V tomto článku se pokusíme citlivě a s respektem projít tímto nelehkým tématem. Nabídneme vám rady, jak se s odchodem mazlíčka vyrovnat a jak se postarat o všechny nezbytné kroky.
Co dělat po úmrtí psa nebo kočky? Možnosti posledního rozloučení
Úmrtí mazlíčka je vždy náročné. Bohužel i v těchto emocionálně vypjatých chvílích jsou potřeba řešit praktické stránky věci – co s tělem zvířete? Možností máte hned několik. Někteří majitelé dávají přednost pohřbu na vlastní zahradě, jiní se rozhodnou pro individuální kremaci nebo zvolí jednoduché řešení v podobě asanačního podniku. Co tedy vybrat?
1. Pohřbení zvířete na vlastní zahradě
Pokud zvíře zemře doma (nebo na veterině) a máte vlastní pozemek, můžete ho pohřbít na zahradě. Tento způsob rozloučení umožňuje mít svého mazlíčka stále symbolicky nablízku a vytvořit mu klidné místo posledního odpočinku. V České republice je pohřbení domácích mazlíčků na vlastním pozemku povoleno, ale pouze za určitých podmínek:
- Tělo musí být uloženo minimálně 80 cm pod zem, aby ho nevyhrabala jiná zvířata.
- Hrob nesmí být v blízkosti vodního zdroje ani ve vodohospodářsky chráněné oblasti. Při výkopu hrobu se také nesmí objevit podzemní voda.
- Zvíře by mělo být pohřbeno v přírodním, rozložitelném materiálu, například v látkové dece nebo ručníku. Plastové obaly nejsou vhodné.
- Doporučuje se použít dezinfekční prostředek, například nehašené vápno, který pomůže eliminovat případné zdravotní riziko.
- Hrob by také měl být označen a doplněn o datum uložení.
- Hrob musí být také alespoň 200 m od vodního zdroje, 100 m od nejbližší obytné stavby a pozemní komunikace a 50 m od hranice sousedního pozemku.
Pohřbení není povoleno v případě, že zvíře uhynulo na nakažlivou nemoc nebo existuje podezření na infekci. Nesmíte také pohřbít koně, prase ani zvíře z řádu přežvýkavců (resp. kone pohřbít můžete, ale platí pro něj přísnější podmínky). V takových situacích je nutné využít asanační služby. Pokud porušíte podmínky, může za pohřbení zvířete hrozit pokuta.
2. Pohřbení psa či kočky na zvířecím hřbitově
Pokud si pro svého mazlíčka přejete důstojné a trvalé místo posledního odpočinku, ale nemáte možnost jej pohřbít na vlastní zahradě, můžete využít služeb zvířecích hřbitovů. V České republice je najdete např. v Praze, Brně nebo Kutné Hoře a míst postupně přibývá. Na hřbitově můžete zvíře pohřbít do individuálního hrobu s náhrobkem nebo památeční deskou.
Pohřeb na zvířecím hřbitově většinou zahrnuje převoz mazlíčka, výběr rakve či urny a možnost uspořádání krátkého obřadu. Hrob si pronajímáte na určitou dobu, obvykle na několik let, s možností prodloužení. Máte tak prostor, kam se můžete vracet a vzpomínat na svého čtyřnohého přítele v klidném a pietním prostředí.
3. Využití služeb asanačního podniku
Pokud vám zemřel pes nebo kočka přímo na veterině (případně pokud jste ho sem po úmrtí dovezli), veterinář vám většinou nabídne předání těla asanační službě. Asanační podnik se obecně stará o likvidaci těl uhynulých zvířat a proces probíhá následovně:
- Veterinář kontaktuje asanační službu, která tělo zvířete odveze do zpracovatelského závodu.
- Těla jsou spálena hromadně, což znamená, že popel jednotlivých zvířat není uchován ani vrácen majitelům.
- Výsledný popel je dále zpracováván jako biologický odpad.
Tato varianta je z praktického hlediska nejjednodušší a také nejlevnější. Na druhou stranu majitelé, kteří si přejí důstojnější rozloučení a možnost uchovat si památku na svého mazlíčka, často volí individuální kremaci ve zvířecím krematoriu.
4. Kremace psa či kočky ve zvířecím krematoriu
V České republice funguje hned několik specializovaných zvířecích krematorií, například v Praze, Brně, Ostravě nebo Hradci Králové. Tato zařízení nabízejí důstojné a citlivé rozloučení s mazlíčkem a pomohou vám co nejvíce usnadnit těžký moment ztráty. Památku zvířecího přítele tak uctíte podle vašich přání a potřeb. Jak to probíhá?
Zesnulé zvíře můžete do krematoria přivézt buď osobně, nebo využít službu odvozu, kterou většinou zařízení nabízejí. V mnoha případech je možné si vybrat i způsob posledního rozloučení – před samotnou kremací, nebo po ní. Některá krematoria mají speciální místnosti, kde si můžete v soukromí a klidu naposledy připomenout společné chvíle se svým mazlíčkem.
Mazlíček je pak spálen při individuální kremaci. Jeho popel vám následně krematorium předá v urně vašeho výběru. Rozhodně nemusíte mít strach, že byste dostali popel jiného zvířete. Cena kremace psa nebo kočky se pohybuje v řádech nižších tisíců korun. Záleží na vybraných službách a na hmotnosti zvířete.
Kromě klasických uren nabízejí krematoria i další formy uchování vzpomínky na mazlíčka. Mezi oblíbené možnosti patří otisky tlapek do keramiky nebo výroba památečního šperku s obsahem popela. Některá krematoria také umožňují rozptýlení popela ve speciálním vzpomínkovém háji nebo jeho uložení pod památeční strom.
Jak se vyrovnat se ztrátou zvířecího mazlíčka?
Po pohřbu, kremaci či předání těla veterináři začíná skutečný proces truchlení. Loučení se zvířetem, které vás provázelo po mnoho let a s nímž jste sdíleli radosti i smutky, je obtížné a může být až traumatické.
Můžete se setkat s nepochopením ze strany okolí, které vaši bolest zlehčí slovy „Bylo to jen zvíře…“. Takové reakce jsou bohužel běžné, pokud otevřeně vyjadřujete svůj smutek. Je však naprosto v pořádku, že vás ztráta mazlíčka hluboce zasáhla – znamená to, že pro vás hodně znamenal. Dopřejte si proto dostatek času na zpracování ztráty.
Úmrtí mazlíčka je obzvláště obtížné pro děti. Často nechápou, co se s jejich milovaným pejskem nebo kočičkou stalo. Předpokládá se, že děti od školního věku začínají chápat koncept smrti. U menších dětí může být někdy lepší říct, že se kočka či pes vydali na cestu. U starších dětí buďte upřímní a otevřeně se s nimi o smrti bavte.
Dětský smutek berte vážně a snažte se odpovědět na všechny otázky – ideálně tak, aby si dítě nevytvořilo děsivé představy. Pokud si to dítě přeje, nechte ho se se zvířetem rozloučit i pohledem na jeho tělo – to mu pomůže pochopit realitu smrti a snáze ji přijmout. Možností je také uspořádání symbolického pohřbu nebo napsání dopisu na rozloučenou.
Není vhodné ihned po úmrtí mazlíčka dítěti pořídit nového. I když je jeho smutek těžké snášet, dítě chce svého konkrétního psa či kočku zpět, ne „nějakého jiného“. Nechte mu proto dostatek času, aby smutek mohlo adekvátně zpracovat.
Kde hledat podporu při truchlení?
Jak už jsme zmínili, ne každý v okolí může plně pochopit hloubku smutku, který přichází se ztrátou mazlíčka. Ačkoli většina lidí chápe, že byl součástí rodiny, ne vždy si uvědomují, jak silné pouto mezi člověkem a zvířetem může vzniknout. Pokud cítíte, že potřebujete sdílet své pocity s někým, kdo rozumí vaší bolesti, existuje několik možností, kde hledat podporu.
Online komunity a fóra
V dnešní době je na internetu mnoho skupin a diskuzních fór, kde lidé sdílejí své příběhy, vzpomínky a vzájemně se podporují. Pokud nemáte ve svém okolí nikoho, kdo by vám rozuměl, může být právě tato forma sdílení velkou oporou.
- Rainbow Bridge Community – Mezinárodní online komunita pro lidi, kteří přišli o svého mazlíčka. Členové sdílejí vzpomínky, fotografie a vzájemně se podporují v procesu truchlení.
- Facebookové skupiny – Na Facebooku existuje několik skupin zaměřených na ztrátu mazlíčků, kde si lidé mohou popovídat o svých pocitech, sdílet fotografie a najít porozumění u ostatních, kteří prožívají nebo prožili podobnou zkušenost.
Knihy a terapeutické materiály
Pro některé lidi je nejlepším způsobem, jak se vyrovnat s emocemi, četba knih nebo článků o truchlení. Existuje řada knih, které se věnují ztrátě mazlíčka a pomáhají pochopit fáze smutku i možnosti, jak s nimi pracovat. Pokud máte doma děti, může být obtížné jim vysvětlit, co se stalo. Existuje mnoho citlivě napsaných dětských knih, které jim mohou pomoci lépe pochopit a přijmout ztrátu jejich zvířecího kamaráda.
Profesionální pomoc
Pokud se vám nedaří vyrovnat se se ztrátou a máte pocit, že se smutek stává nesnesitelným, může být vhodné obrátit se na odborníka.
Někteří terapeuti se přímo specializují na téma ztráty mazlíčka. Tito odborníci vám mohou pomoci projít jednotlivými fázemi truchlení a nabídnout nástroje, které vám umožní postupně se se situací vyrovnat.
Psychologická pomoc může být dobrá hlavně v případech, kdy ztráta mazlíčka způsobuje dlouhodobou úzkost, depresi, nebo pokud máte pocit, že vás zcela paralyzuje a znemožňuje vám normálně fungovat.
Dobrovolnictví jako forma terapie
Pro některé lidi je nejlepším způsobem, jak se vyrovnat se smutkem, pomoc jiným zvířatům. Pokud se na to cítíte, můžete se zapojit do dobrovolnické práce v útulku, kde můžete pomáhat opuštěným zvířatům, která potřebují péči a lásku.
Další možností je adopce nového mazlíčka (samozřejmě až budete připraveni). Nový společník nikdy nenahradí toho, kterého jste ztratili, ale může vám pomoci znovu zažít radost ze společného soužití se zvířetem. Důležité je však nespěchat a dát si dostatek času na zpracování smutku.
Vzpomínky, které nikdy nevyhasnou
Loučení s mazlíčkem je bolestivý proces, který nelze uspěchat ani obejít. Smutek je přirozenou součástí ztráty a každý se s ním vyrovnává jinak. Někomu pomáhá vzpomínat, jinému vytvoření památečního místa nebo zapojení se do pomoci dalším zvířatům.
Ať už jste se rozhodli pro jakoukoli formu rozloučení, nejdůležitější je dát si čas a dovolit si truchlit. Každý den strávený s vaším mazlíčkem měl svůj význam, a i když tu už fyzicky není, vzpomínky na společné chvíle zůstanou navždy součástí vašeho života.
Důležité je najít si cestu, která vám pomůže přijmout ztrátu a přetavit ji do něčeho, co vám přinese klid. Ať už je to místo v zahradě, urna na poličce, nebo jen tichý okamžik vzpomínek – váš mazlíček tady byl, miloval vás a vy jeho. A to je to, co se nikdy neztratí.
