Psi s mimořádným čichem a touhou po hře dokážou odhalit i dobře ukryté drogy a často zachraňují životy. V tomto článku zjistíte, jak probíhá výcvik služebního psa, jak se trénuje čich a proč to rozhodně není pro každého. A možná zjistíte, že i váš pes si může podobný trénink bezpečně vyzkoušet!
Drogoví psi, odborně nazývaní také psi na vyhledávání omamných nebo návykových látek, hrají důležitou roli zejména u policie, celní správy a dalších bezpečnostních složek.
Pomáhají odhalovat nelegální substance na místech, kde by lidský zrak selhal. Možná jste takové psy už viděli na letištích, jak očichávají kufry cestujících, a přemýšleli jste: Jak se to vlastně naučili? A šlo by podobný výcvik absolvovat třeba s vlastním psem?
Výcvik psa na drogy není jen o čichu, vyžaduje kombinaci správného plemene, silné motivace a odolnosti vůči rušivým vlivům. Drogoví psi žijí většinou přímo se svými psovody a patří mezi tzv. služební psy.
Ve střední Evropě se k tomuto účelu nejčastěji cvičí plemena jako: belgický, německý a nizozemský ovčák, rotvajler, erdelteriér, velký knírač, flanderský bouvier, dobrman, boxer a hovawart.
Dnes se ale čím dál více trénují také jiná plemena a kříženci – hlavně taková, která mají lovecké vlohy a výborný čich, jako například kokršpaněl nebo labradorský retrívr.
Co musí pes zvládnout
Aby mohl být pes úspěšně vycvičen k detekci drog, musí splňovat několik důležitých kritérií:
Už při výcviku je pes vystavován různým podnětům: učí se pohybovat po nezvyklých površích (např. mříže, plachty), překonávat překážky nebo po nich šplhat.
Zatímco od rodinného psa se očekává klidné chování, od drogového psa se doslova vyžaduje, aby „chodil přes stoly a lavice“, když situace vyžaduje důkladné prohledání prostoru.
Aby výcvik na drogy psa skutečně připravil na reálné nasazení, musí se naučit odolávat rozptýlení – ignorovat ostatní lidi, zvířata i nečekané zvuky a zůstat stoprocentně soustředěný na svůj úkol.
Výcvik psa na drogy by bez dokonalého čichu vůbec nebyl možný. Ale jak to vlastně funguje? Jak pes ví, že má reagovat právě na stopy heroinu nebo konopí, i když jsou ukryté hluboko v kufru nebo dokonce zamaskované jinými pachy?
60× lepší než člověk
Psí čich je neuvěřitelný. Zatímco člověk má přibližně 5 milionů čichových receptorů, pes jich má až 300 milionů, v závislosti na plemeni. Například německý ovčák nebo bloodhound patří k nejcitlivějším „čichačům“ vůbec. (Kokocińska-Kusiak et al., 2021)
Díky této výbavě dokáže pes:
Čumák i mozek
Psí nos není jen pasivní nástroj. Vdechovaný vzduch se rozděluje do dvou proudů – jeden pro dýchání, druhý pro analýzu pachů. Tato pachová cesta vede ke speciální části mozku, která je u psa 40× větší než u člověka (poměrně k velikosti mozku). (Jendrny et al., 2021)
Díky tomu služební pes nejen pozná, co cítí, ale i pamatuje si pachy – včetně jejich kombinací. To je klíčové při výcviku na složité úkoly, jako je detekce drog nebo výbušnin.
Hledání „jehly v kupce sena“
Zajímavý objev přináší i výzkum z Izraele: psi jsou schopní identifikovat konkrétní složku v pachové směsi, i když je velmi slabá a přebitá jinými silnými pachy. (Gazit et al., 2021)
Jinými slovy – dokážou najít „jehlu v kupce sena“ na základě jediné molekuly, kterou si zapamatovali jako důležitou.
To je právě to, co umožňuje výcvik psa na drogy. Naučit ho rozpoznat typický „otisk“ každé látky a zareagovat na něj, i když je ukrytý nebo přítomen jen v mikroskopickém množství.
TIP: Věděli jste, že psí čich je citlivý i na nemoci? Existují totiž psi, kteří umí vycítit rakovinu. V článku si můžete přečíst, jak je to možné.
Základem úspěchu je správně vedený výcvik čichu. Aby pes věděl, co má hledat, musí být nejprve seznámen s pachy konkrétních látek. U služebních psů to jsou nejčastěji kokain, heroin, konopí a amfetaminy.
Ale pozor – pes nikdy nepřijde do přímého kontaktu s látkami samotnými, protože i velmi malé množství by pro něj mohlo být vysoce toxické nebo smrtící. Výcvik psa na drogy je proto velmi promyšlený a vždy se klade důraz na bezpečnost.
Hra jako základ výcviku
V tréninku se pracuje s tím, co má většina psů přirozeně ráda – hra a hračky. Cvičitelé vezmou oblíbenou hračku psa a nasytí ji pachy konkrétních drog (ne však drogami samotnými). Se psem se poté jednoduše hraje. Tím si pes vytvoří pozitivní asociaci mezi pachy a radostí ze hry. Tato fáze se odborně nazývá pachová kondicionace.
Jakmile si pes spojí pach s pozitivním zážitkem, začne se hračka postupně schovávat. Nejprve na snadných místech, později v čím dál složitějších úkrytech – třeba do kufrů, bot, pneumatik nebo spár ve zdi. Cílem je, aby se pes učil trpělivě a přesně pátrat. A až nález oznámí, vždy je odměněn hrou se svou oblíbenou hračkou.
Jednou z klíčových dovedností, kterou si pes v rámci výcviku osvojí, je tzv. oznámení nálezu. Psovod musí zcela jasně vědět, že pes našel cíl, ale zároveň to musí být bezpečné a nenápadné.
Rozlišujeme dva typy oznámení:
Aktivní oznámení
Pes reaguje výrazně, např. škrábe, štěká, čumákem strká do místa nálezu, nebo předmět přinese. Tento způsob může být efektivní, ale také nevhodný, např. v místech, kde by pes mohl něco poškodit či se nechtěně dostat do kontaktu se zbytky látky.
Pasivní oznámení
Pes si sedne nebo lehne s čenichem nasměrovaným přímo na místo nálezu a zůstane klidně stát. Tento způsob je tišší, bezpečnější a zároveň dostatečně jasný pro psovoda. Většina moderních výcvikových programů proto využívá právě pasivní oznámení.
Výcvik služebního psa není jen o tréninku, ale také o tom, udržet psa ve špičkové fyzické i mentální kondici, aby mohl dlouhodobě plnit svou náročnou roli. Psi, kteří se věnují detekci drog, jsou vystaveni fyzickému i psychickému stresu, a je proto nutné věnovat velkou pozornost jejich zdravotnímu stavu.
Zdraví čumáku = nástroj práce
Čich je pro služebního psa tím, čím je pro člověka oko nebo ruka. A protože je tak citlivý, může ho snadno narušit například:
Psovodi proto dbají na prevenci. Vyhýbají se rizikovým podmínkám, sledují jakékoli změny v čichovém chování psa a pravidelně konzultují veterináře.
Kolik pes „odpracuje“ a kdy má nárok na důchod
Služební psi – včetně těch na drogy – mají přesně stanovený pracovní režim. Denní dávka práce se odvíjí od typu nasazení, prostředí a fyzické kondice psa. Standardem je krátký, ale intenzivní výkon následovaný odpočinkem. Přetížení vede ke snížení přesnosti a zvýšenému riziku selhání.
Obvyklá doba aktivní služby je:
A co dál? Mnoho bývalých služebních psů zůstává se svým psovodem jako domácí mazlíček. Někteří jsou nabídnuti k adopci – většinou lidem, kteří vědí, jak se zkušeným psem zacházet. Výcvik a zkušenosti zůstávají v psovi natrvalo, ale přechod do civilního života je obvykle bezproblémový.
Tady přichází důležité omezení: ne, výcvik psa na drogy není legální pro soukromé osoby. Ve většině zemí je práce s omamnými látkami přísně regulována. Kromě několika výjimek je výcvik a vedení drogových psů vyhrazen výhradně bezpečnostním složkám – tedy policii, celní správě. armádě a podobně.
Legální alternativy
To, že si doma nemůžete vycvičit služebního psa na drogy, ještě neznamená, že se se svým psem nemůžete pustit do zábavného a legálního čichového tréninku.
Můžete ho například naučit vyhledávat ořechy, kávu, čaj nebo jiné bezpečné pachy. Taková činnost psa nejen baví, ale i psychicky zaměstná a posílí váš vzájemný vztah.
Doporučujeme obrátit se na ověřenou psí školu. Mnoho trenérů dnes nabízí kurzy čichových her, které simulují principy skutečného výcviku služebního psa. Vy si tak vše můžete vyzkoušet na vlastní kůži.
Kdy je čichový trénink ideální
Zábavný čichový trénink je vhodný téměř pro každého psa, ale obzvlášť dobře funguje v těchto případech:
Co všechno může pes hledat
Vašeho psa můžete naučit rozeznat a označit například:
Jak začít
Pokud vás zaujala myšlenka zapojit doma čich vašeho psa, můžete začít jednoduše:
Tento typ tréninku nejen posiluje psovu psychickou pohodu, ale zároveň využívá jeho přirozený potenciál. Výcvik služebního psa sice nebudete realizovat v plné podobě, ale principy z něj si klidně přeberte.
Výcvik služebního psa je běh na delší trať. Obvykle trvá několik měsíců až let, než je pes plně připraven k nasazení. Nejde jen o natrénování čichu, ale i o spolehlivou poslušnost, odolnost vůči rušivým vlivům a schopnost spolupracovat s psovodem v jakémkoli prostředí.
Nejčastěji se využívají služební plemena jako německý ovčák, belgický ovčák malinois, rotvajler nebo labradorský retrívr. Vhodní jsou také kokršpanělé nebo jiná lovecká plemena. Klíčová je výborná čichová schopnost, chuť ke hře a vysoká motivace pracovat s člověkem.
Ne. I když má pes vrozený čichový talent, bez systematického tréninku by nerozuměl, co má hledat. Výcvik psa na drogy je specifický proces, který zahrnuje práci s pachy, signály (oznámení nálezu) a celkovou disciplínu.
Pes je vycvičen na specifický pach určité látky, např. kokainu. Jakmile ho ucítí, reaguje předem naučeným chováním (např. si sedne a zůstane s čenichem u nálezu). Tato forma oznámení je bezpečná, nenápadná a pro psovoda jasně rozpoznatelná.
U profesionálních složek je výcvik součástí interního systému. Pro soukromé osoby je legální varianta (čichové hry) cenově dostupnější. Kurzy v psích školách se pohybují v řádu několika tisíc korun, podle délky a obsahu.
Autorka článku: Kristina Ziemer-Falke je uznávaná trenérka psů a poradkyně v oblasti psího chování. Je certifikovaná veterinární komorou Šlesvicko-Holštýnska a Výzkumným institutem Messerli při Veterinární univerzitě ve Vídni. Má za sebou řadu specializovaných výcviků a působí ve zkušební komisi veterinární komory Dolního Saska pro certifikaci trenérů psů. Spolu se svým manželem Jörgem Ziemerem založila školící centrum Ziemer & Falke, které pomáhá vzdělávat nové psí trenéry po celém Německu. Kromě toho je Kristina také autorkou odborných knih pro trenéry i běžné chovatele a pravidelně přispívá do předních německých psích magazínů.
Použité zdroje:
Kokocińska-Kusiak, A., Woszczyło, M., Zybała, M., Maciocha, J., Barłowska, K., & Dzięcioł, M., 2021. Canine Olfaction: Physiology, Behavior, and Possibilities for Practical Applications. Animals: an Open Access Journal from MDPI, 11. https://doi.org/10.3390/ani11082463.
Jendrny, P., Twele, F., Meller, S., Osterhaus, A., Schalke, E., & Volk, H., 2021. Canine olfactory detection and its relevance to medical detection. BMC Infectious Diseases, 21. https://doi.org/10.1186/s12879-021-06523-8.
Gazit, I., Goldblatt, A., Grinstein, D., & Terkel, J., 2021. Dogs can detect the individual odors in a mixture of explosives. Applied Animal Behaviour Science, 235, pp. 105212. https://doi.org/10.1016/j.applanim.2020.105212.