Změny chování u starého psa, zpomalení pohybu, horší trávení nebo občasný únik moči – to všechno jsou přirozené projevy stárnutí. Jenže co s tím? Jak poznat, kdy je pes opravdu „senior“, a jak mu co nejlépe pomoci? Tady odpovíme na nejčastější dotazy ohledně toho, jak pečovat o starého psa.
Pes se považuje za seniora obvykle od 7 let věku. U větších plemen může stáří začít už kolem 6 let, u menších později – třeba až v 10 letech.
Pes senior není žádná výjimka – stejně jako u lidí i u psů přichází věk s určitými limity. Kdy přesně začne být váš pes považován za „starého“, závisí na několika faktorech:
Například německá doga může být senior už v 6 letech, zatímco desetiletý jorkšír může být stále aktivní jako štěně.
Stárnutí psa přichází pomalu a často nenápadně. Neexistuje jednoznačný moment, kdy se ze psa stane senior, ale určité změny chování starého psa vás na to mohou upozornit. Mezi ty nejčastější patří:
Tyto změny nejsou důvodem k panice – ale signálem, že je potřeba přizpůsobit přístup i péči. Mezi další příznaky stáří patří:
1. Změny váhy: Starý pes hubne nebo přibírá
U starého psa je běžné kolísání váhy. Může hubnout kvůli ztrátě svalové hmoty, nechutenství nebo onemocnění. Naopak přibírá, pokud má méně pohybu a dostává stejné krmivo jako dřív.
Starý pes může hubnout, a to i při stejné chuti k jídlu – kvůli úbytku svalů, změnám metabolismu nebo problémům se vstřebáváním živin. Naopak jiní senioři trpí psí nadváhou, protože se méně hýbou, ale pořád jedí jako dřív.
2. Nechutenství u starého psa
Nezájem o jídlo může být přechodný (např. bolest psích zubů) nebo souviset se závažnějším zdravotním stavem. Dlouhodobé nechutenství u starého psa je vždy důvod k návštěvě veterináře.
TIP: Nabídněte psovi šetrnou dietu, vlhké krmivo nebo ohřáté jídlo – teplé jídlo psům více voní a může být přitažlivější.
3. Inkontinence u starého psa
Pomočování neboli únik moči u starého psa může být důsledkem svalového ochabnutí, oslabení svěračů nebo neurologického problému. Častěji se objevuje u fen po kastraci, ale může trápit i starší psy obecně.
Pokud se starý pes počůrává, zkuste zajistit častější venčení, používat podložky nebo savé deky, poradit se s veterinářem.
Stárnoucí pes potřebuje jiný rytmus dne než mladý a aktivní pejsek. Jeho tělo už nemá tolik energie, smysly slábnou a některé pohyby ho mohou bolet. Proto je důležité domácí prostředí i venkovní aktivity upravit tak, aby byly pro psa seniora bezpečné a pohodlné.
Starý pes a schody: Opatrnost na prvním místě
Starý pes by se měl schodům pokud možno vyhýbat. Klouby a svaly ve stáří slábnou a stoupání nebo sestup může být bolestivé a nebezpečné.
Pokud pes musí po schodech (např. v bytovém domě), pomáhejte mu – podpěrou pod břichem, postrojem nebo ho jednoduše vezměte do náruče (u menších plemen). Vhodné je také:
Pohyb je nicméně pro stárnoucího psa velmi důležitý – pomáhá udržet klouby pružné, trávicí systém aktivní a psychiku v rovnováze. Ale je potřeba ho přizpůsobit výdrži a stavu psa. To znamená kratší, ale častější procházky, rovný terén bez překážek, více zastávek a přestávek, teplé psí oblečky v zimě (senioři hůř regulují teplotu).
Péče o starého psa je i o duševní stimulaci
Fyzická kondice není všechno – i mozková aktivita pomáhá stárnoucímu psovi zůstat spokojeným. Ideální jsou:
TIP: Starý pes potřebuje především klid, bezpečí a důvěru – a pokud si zachová kontakt s vámi i se světem kolem sebe, bude šťastný.
Správné krmení hraje u starého psa zásadní roli. Jeho tělo už nefunguje jako dřív – zpomaluje se metabolismus, trávení, někdy i chuť k jídlu. Na druhou stranu je jeho organismus mnohem náchylnější k nemocem. Proto je potřeba vědět, čím krmit starého psa, aby si udržel vitalitu co nejdéle.
Méně kalorií, ale více živin
Starý pes potřebuje méně energie, ale kvalitní bílkoviny, vitamíny a minerály. Ideální je krmivo pro psí seniory, které je šetrné k trávení a odpovídá jeho aktivitě.
S věkem se energetická potřeba psa snižuje až o 20 % – ale neznamená to jen ubrat krmivo. Pokud byste zmenšili porci bez náhrady, pes by mohl přijít i o důležité vitamíny a minerály.
Důležité živiny pro staré psy:
Jak často a kolik krmit?
Krmte psa 2x denně menšími porcemi – je to šetrnější k žaludku. Množství přizpůsobte věku, váze a aktivitě. Pokud starý pes hubne, poraďte se s veterinářem, zda nejde o problém s absorpcí živin nebo nemoc. Pokud naopak přibírá, ale má málo pohybu, snižte kalorickou hodnotu, ne nutně objem jídla.
TIP: Krmivo lehce ohřejte – vůně teplého jídla podporuje chuť k jídlu, což pomáhá při nechutenství u starého psa.
Péče o starého psa není jen o tom, co mu dáte do misky nebo jak dlouho s ním půjdete na procházku. Je to soubor drobných každodenních rozhodnutí, která mu pomáhají zvládnout stáří důstojně, bezpečně a co nejpříjemněji.
Pravidelné kontroly a očkování starého psa
Starý pes by měl chodit k veterináři na kontrolu alespoň 2× ročně. I ve stáří je důležité očkování – zejména proti infekčním nemocem a vzteklině.
Zatímco mladší psi chodí na preventivku většinou 1× ročně, stárnoucí pes by měl podstoupit kontrolu ideálně každých 6 měsíců. Veterinář může včas odhalit změny na srdci, ledvinách, játrech nebo v kostech.
Důležitá je i otázka očkování starého psa. I když se pohybuje méně, pořád je v kontaktu s vnějším prostředím, a tedy i s riziky nákazy. Doporučuje se přeočkování proti vzteklině (povinné), psince, leptospiróze, parvoviróze.
Poraďte se s veterinářem o ideálním očkovacím schématu pro psí seniory.
Každodenní péče o seniora
Klid a rutina = nejlepší lék
Stárnoucí psi hůře snášejí změny. Každé narušení rutiny může vést k dezorientaci nebo stresu. Pokud musíte něco změnit – například čas krmení, místo odpočinku nebo členy domácnosti – dělejte to pomalu a s trpělivostí.
Sledujte signály: pokud starý pes problémy dává najevo jinak než dřív, mějte oči a srdce otevřené. Může to být tiché volání o pomoc.
Ano, existuje stav zvaný kognitivní dysfunkční syndrom, který je podobný Alzheimerově chorobě u lidí. Projevuje se dezorientací, nočním neklidem, zíráním do prázdna nebo zapomínáním naučených povelů.
Ano. Starý pes obvykle spí 16–18 hodin denně. Je důležité mu dopřát klidné a teplé místo k odpočinku bez rušivých vlivů.
Stárnoucí psi často bolest nesignalizují hlasitě. Sledujte změny v chování: neochotu ke vstávání, olizování kloubů, změny nálady, stažený ocas nebo agresivitu při doteku.
Ano. Senioři špatně snášejí chlad i horko. V zimě jim hrozí prochladnutí, v létě přehřátí. Pomáhají oblečky, chladicí podložky a omezení pobytu venku při extrémech.
Ano. Psí srst může být sušší a kůže citlivější. Používejte jemné kartáče, hydratační šampony a sledujte vznik lupů, ekzémů nebo lysin.
Ano, ale s vědomím, že bude potřebovat víc trpělivosti, péče a klidu. Starší psi bývají klidnější, vděčnější a rychle si zvyknou na pohodový domov.