Koronavirus u psů a koček

Koronaviry jsou viry, které mohou vyvolat celou řadu různých infekčních onemocnění jak u lidí, tak u zvířat. U lidí někdy způsobují běžné nachlazení. Hodně kmenů původců ale vede k těžkým až život ohrožujícím nemocem. To se aktuálně ukazuje na příkladu nového koronaviru „SARS-CoV-2“, který způsobuje koronavirové onemocnění 2019 – krátce COVID-19 . Přitom se jedná o onemocnění u lidí, které může být doprovázeno těžkým zápalem plic.

U psů a koček jsou za onemocnění zodpovědné jiné kmeny koronavirů. Tyto kmeny jsou druhově specifické, což znamená, že způsobují infekci u určitého živočišného druhu. U psů tak vede infekce psím koronavirem (CCoV) typicky k průjmům. U koček je podobné onemocnění vyvoláno virem Feline Enterale Coronavirus (FECV). Jak u psů, tak u koček je šance na vyléčení v případě infekce těmito původci dobrá. Jinak to vypadá v případě tzv. viru infekční peritonitidy koček (FIPV). Jedná se přitom o zmutovanou formu viru FECV, která u koček vede k nebezpečnému zánětu pobřišnice, tzv. infekční peritonitidě koček (FIP).

Můžou psi a kočky onemocnět na COVID-19?

V zásadě platí, že se mnohé kmeny koronavirů můžou přenášet mezi zvířaty a lidmi. Podle aktuálních poznatků se to netýká původce onemocnění COVID-19. Podle Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) neexistují v současné době žádné důkazy o tom, že domácí zvířata mohou onemocnět koronavirem SARS-CoV-2.

Podílí se psi a kočky na přenosu SARS-CoV-2?

Momentálně nic nenasvědčuje tomu, že by se psi a kočky podíleli na šíření onemocnění COVID-19. Organizace OIE přesto radí, aby při kontaktu s domácími mazlíčky byla dodržována hygienická opatření, pokud majitelé zvířat onemocněli nemocí COVID-19, poněvadž přenos nákazy z lidí na zvíře nebyl dosud vyloučen.

Na co musím dbát, pokud jsem onemocněl chorobou COVID-19?

Organizace OIE na svém webu zveřejnila tato doporučení: Osoby, které onemocněli COVID-19, by měly omezit kontakt se svými domácími zvířaty a péči o ně by měly přenechat jiným osobám. Pokud se nemůžete vyhnout kontaktu s vlastním zvířetem, měli byste alespoň dodržovat následující pravidla:

• Důkladně si umyjte ruce před a po kontaktu se zvířetem, jeho krmivem a příslušenstvím pro.
• Vyhněte se úzkému kontaktu se zvířetem (zvíře např. nelíbejte).
• Nenechte se zvířetem olizovat.
• Se zvířetem se nedělte o jídlo.
• Případně noste ochrannou roušku.

Dobrá zpráva tedy je, že podle aktuálních poznatků psi a kočky nemohou onemocnět na COVID-19. To však neznamená, že jsou obecně před koronaviry chráněni.

Níže se dozvíte, jak se může projevit infekce virem CCoV u psa nebo infekce virem FECV a FIPV u kočky.

Psí koronavirus

Pes se může virem CCoV zpravidla nakazit prostřednictvím kontaminované stolice. Většina onemocnění se objeví u psů, kteří jsou chováni v kotcích. Psi, kteří jsou chováni samostatně, se infikují jen zřídka. K nákaze dochází bez ohledu na věk. Štěňata jsou však zvláště ohrožená a bez léčby mohou dokonce zemřít. U starších zvířat pak nemoc probíhá většinou mírně. Kromě průjmu se může objevit malátnost, nechutenství, zvracení a mírná horečka. Zvěrolékař určuje diagnózu na základě průběhu nemoci a charakteru stolice. Konečná diagnóza následuje po detekci původce ve stolici nemocného psa. Při léčba zpravidla postačí léčit symptomy. Pokud pes ztrácí hodně tekutin, dá mu zvěrolékař infuzi.

Kočičí koronavirus

Kočky se kočičím koronavirem nakazí přes tlamu nebo dýchací cesty. Viry se tedy vylučují často ve stolici nebo slinách zvířete.

Feline Enterale Coronavirus (FECV)
Po infekci virem FECV se viry rozmnožují ve střevech kočky. Zejména u koťat dochází k hlenovitému průjmu, zvracení a horečce. Případy úmrtí jsou zřídkavé a zvířata zpravidla dobře reagují na terapii, během které se léčí pouze symptomy. Na rozdíl od koťat nevykazují dospělé kočky po infekci často žádné příznaky nemoci.

Virus infekční peritonitidy koček (FIPV)
V případě FIPV nezůstane původce ve střevech kočky, ale vede k tzv. systémové infekci. To znamená, že se viry krevním řečištěm rozšíří do celého těla kočky. Tímto způsobem infikované kočky onemocní infekční peritonitidou koček (FIP). Nákazou jsou ohroženy především kočky, které jsou drženy ve větších skupinách (např. chovy koček). Virem se mohou zásadně infikovat kočky jakéhokoliv věku. Většinou tomu však je u koček mladších jednoho roku.

Mezi symptomy onemocnění FIP patří mimo jiné:

• horečka,
• ztráta hmotnosti,
• zvětšení břicha (hromadění tekutin),
• žloutenka (žluté zbarvení pokožky a sliznice)
• a (neurologické) symptomy postihující nervový systém.

Zvěrolékaři kromě toho rozlišují vlhkou a suchou formu infekční peritonitidy. U jednoho zvířete se však také mohou zároveň objevit obě formy. Vlhká forma se vyznačuje hromaděním tekutin v těle (např. v břišní dutině, osrdečníkové dutině, ledvinách). U suché formy je možné pod mikroskopem odhalit tzv. granulomatózní a pyogranulomatózní změny v různých tělesných tkáních. Tyto se nacházejí například v očích, mozku, ledvinách a játrech.

Pro obě formy je společné, že jsou smrtelné a nemocné kočky zemřou většinou během několika týdnů nebo měsíců. Konkrétní léčba onemocnění FIP doposud neexistuje. FIP se dá předejít prostřednictvím hygienických opatření v okolí nebo očkováním. Očkování nepředstavuje dostatečnou ochranu před všemi kmeny původců, proto před FIP nabízí jen částečnou ochranu.

Další informace k článku

Datum: březen 2020
Zdroje:
Nelson, R. et al.: Innere Medizin der Kleintiere. Urban & Fischer, Mnichov 2010
Steiner, J.: Gastroenterologie bei Hund und Katze. Schlütersche, Hannover 2011
Suter, P. et al.: Praktikum der Hundeklinik. Parey, Berlín 2001
Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE): https://www.oie.int/en/scientific-expertise/specific-information-and-recommendations/questions-and-answers-on-2019novel-coronavirus/ (informace z března 2020)