Existuje celá řada situací, kdy potřebujete společníka, který vám nejen dodá pocit bezpečí, ale také vás skutečně ochrání. U tohoto typu psů rozlišujeme mezi služebními policejními psy a obrannými (hlídacími) psy vedenými v rámci sportovní kynologie. A podrobněji to probereme tady v článku!
Psi hrají důležitou roli v oblasti bezpečnosti a ochrany. Podle svého výcviku a účelu je můžeme rozdělit na hlídací (obranné) a služební (policejní) psy. Každá z těchto kategorií má své specifické využití a odlišné požadavky na výcvik.
Hlídací (obranný) pes
Hlídací pes je určen hlavně pro ochranu vašeho domova nebo třeba firmy. Používá se k hlídání objektů, průmyslových areálů, farem a dalších prostor, kde má za úkol:
Hlídací pes pracuje samostatně, bez přímého vedení člověka. Jeho hlavní zbraní je přirozený teritoriální instinkt a zastrašující přítomnost. Mezi typickými plemeny hlídacích psů najdete např.: německého ovčáka, rotvajlera, dobrmana, kavkazského pasteveckého psa, belgického ovčáka malinois, cane corso nebo středoasijského pasteveckého psa.
Služební (policejní) pes
Služební psi jsou cvičeni pro specifické úkoly, které pomáhají policii, armádě a dalším bezpečnostním složkám. Podle účelu, ke kterému jsou používáni, se služební kynologie dělí na základní a speciální činnosti.
Základní činnosti služebních psů
Speciální činnosti služebních psů
Mezi typická plemena služebních (policejních) psů patří např.: německý ovčák, belgický ovčák malinois, holandský ovčák, labradorský retrívr, bloodhound, border kolie. Tito psi procházejí intenzivním a dlouhodobým výcvikem, který je připravuje na specifické úkoly a spolupráci se svými psovody.
Výcvik policejního psa se délkou a zaměřením liší od výcviku psa sportovního. Služební pes se už během výcviku připravuje na to, aby např. na povel cíleně zadržel člověka a udržel ho na místě. Také se může učit zaútočit, aniž by způsobil vážná zranění a zároveň musí po výcviku umět okamžitě na povel uvolnit stisk.
Policejní pes tedy musí mít pevné základy poslušnosti a být maximálně spolehlivý, aby svého psovoda doprovázel bez jakéhokoliv vyrušení, i když je kolem hluk a chaos. Kvůli náročnému nasazení musí navíc služební psi projít výcvikem mnohem rychleji, a proto se s tréninkem začíná už ve velmi raném věku.
Psi, kteří se cvičí pro obranu v rámci kynologického sportu, se učí pracovat pomocí loveckého a herního instinktu na tzv. „kousacím rukávu“. Musí být schopni na povel zadržet osobu a na povel se do rukávu zakousnout. I tito psi musí mít vysokou míru poslušnosti a po vydání signálu okamžitě rukáv pustit. Po úspěšném výkonu jsou psi odměněni.
Na rozdíl od toho, čeho se mnoho lidí obává, tito psi nejsou agresivní ani nebezpeční – pro ně je tento výcvik pouze kontrolovaným tréninkem. Bez kousacího rukávu nemají žádnou motivaci kousat nebo projevovat agresivitu. Zde je zásadní rozdíl mezi sportovními ochrannými psy a služebními psy – služební psi se během výcviku učí vykonávat své úkoly i bez kousacího rukávu, zatímco sportovní psi pracují výhradně s ním.
Hlídací psi jsou pak pro svou práci a výcvik vybíráni na základě silného teritoriálního instinktu. Během výcviku se tento instinkt posiluje a upevňuje, ale zároveň se pracuje na poslušnosti, aby byl pes vždy pod kontrolou.
Jako soukromá osoba nemůžete svého psa vycvičit tak, aby se z něj stal služební obranný pes, protože cílené nasazení psů proti lidem je vyhrazeno pouze státním složkám. Můžete však využít obranný výcvik v rámci psích sportů.
Vždy je nicméně potřeba zajistit, že psa cvičíte moderními metodami, v souladu s ochranou zvířat, a ideálně pod vedením zkušeného trenéra. Stejně jako u každého jiného koníčku platí, že výcvik musí bavit jak psa, tak majitele. Pokud je váš pes aktivní a rád se učí, máte ideální předpoklady k zahájení tréninku.
Nejlepší je obrátit se na kynologický sportovní klub ve vašem okolí a zjistit, jaké jsou možnosti vstupu do tréninku nebo zkušebního cvičení. Můžete se také přijít podívat na trénink, abyste si udělali představu, zda je tento sport pro vás a vašeho psa vhodný. Důležité je sledovat, zda se během výcviku používá pouze pozitivní asociace – tedy že psi jsou motivováni výhradně pochvalou, kousacím rukávem nebo hračkou, a nikoli tlakem nebo dokonce násilím.