Jak čivava zachránila Mikuláše
Je 5. prosince. A jako každý rok naše tři děti netrpělivě čekají na večer. U dveří totiž zazvoní Mikuláš a přinese jim a naší čivavě Sammymu malé dárky. Náš nejmladší je stále trochu bojácný, starší už to tolik nedává najevo. A naše puberťačka se baví tím, že pozoruje chování svých malých sourozenců.
„Ne, to si nemyslím!“ Náš syn je rozhořčený. „Možná se zranil.“
„Jo. Jako Santa Claus ve filmu,“ zvolá dcera. „Tehdy spadl ze střechy.“
Chytré děti.
Na stopě
„Možná bychom ho měli jít hledat.“ Děti si myslí, že má táta skvělý nápad a vmžiku vyskočí a běží ke dveřím. Sammy běží samozřejmě za nimi. Když na zahradě zhasne poslední světlo, už stojíme venku v plné výstroji – s baterkami a se psem na vodítku – a radíme se. Volba padne na nedaleký okraj lesa. Tam chceme začít hledat. Děti se trochu bojí tmy, ale přece jen s sebou máme našeho hlídacího psa. Nedlouho poté, co dorazíme na kraj lesa, zahlédne Sammy na zemi nějaký předmět a rozběhne se k němu. Náš syn běží rychle po jeho boku.
„Rukavice!“ Rukavice má červenou barvu a bílý plyšový lem. Vypadá to podezřele. Děti jsou ale nadšené. Přendáme vodítko z obojku do pátracího přístroje, který jsme mu pro jistotu nasadili, podržíme Sammymu rukavici pod nosem a zeptáme se: „Kde je?“ To je pro našeho psa známý povel. Se Sammym už asi půl roku chodíme do kroužku mantrailingu v naší psí škole. Občas se pobavíte, to ano. I čivava může být ale opravdovým psem, když jí to dovolíte. A tak týden co týden pilně pátrá po pohřešovaných osobách a jde jí to opravdu dobře.
Ani nyní nás nezklame. Jakmile se vydá na stopu, vyčmuchá naše sladká dlouhosrstá čivava odhodlaně cestu. Pokračuje po cestě, někdy doprava, jindy doleva. Následujeme ji dalších asi 200 metrů, než spatříme další objekt. Tentokrát je to naše holčička, která zvedá bílý kapesník s červenými písmeny – vyšitými iniciály „sv. M.“ Zatímco předtím ještě panovaly drobné pochybnosti, teď už je to všem jasné. Tohle musí patřit Mikulášovi! Sammy si smí ještě jednou přičichnout ke kapesníku a hon pokračuje. Pes nás stále vzrušeněji vede temným lesem, jsou vidět jen stíny ve světle našich pochodní. Cíl se zdá být blízko. A opravdu. Za další zatáčkou vidíme jasnou záři malého ohniště, u kterého nesedí nikdo jiný než Mikuláš. Vedle něj vidíme položený jeho velký pytel.
Šťastný pes a kousek magie
Sammy to opravdu dokázal. Veškerá stydlivost je zapomenuta. Děti se rozběhnou k impozantní postavě, celé nedočkavé a také s úlevou. Ale proč tu sedí? To teď chceme všichni vědět. „Podvrkl jsem si kotník. Proto jsem rozdělal malý oheň a doufal, že mě někdo najde,“ vysvětluje Mikuláš. „No, máte štěstí, že máme Sammyho!“
Sammy je hrdina. Zachránil mikulášskou nadílku. Nejen pro nás, ale i pro naše děti. Zítra budou mít ve školce o čem vyprávět. Například o tom, jak Mikuláš vytáhl z pytle malé dárky, a celá rodina seděla u ohně. V pytli měl Mikuláš i horký čaj a sušenky, ale také obrovskou kost pro neúnavného pátracího psa, na kterého jsme byli všichni pyšní.
Byl to perfektní večer. A to i přesto, že naše děti až po letech pochopí, že žádný Mikuláš neexistuje a že jsme si tuto stopovací hru připravili pár hodin předem. V lese u ohně na nás čekal nás soused Mikuláš. Věříme, že jim kouzlo tohoto večera vždy vykouzlí úsměv na tváři. A Sammy bude vždy nejlepší – je mu jedno, jestli Mikuláš existuje, nebo ne. Vždy by ho hledal znovu!
Grunule pro psy
Celý tým ZooRoyal by rád upřímně poděkoval Mel R. za tento srdečný vánoční zážitek. Všem přejeme, aby byly vaše Vánoce plné krásných zážitků s vašimi mazlíčky.
