Nebezpečný pes: Agresivní, nebo jen nepochopený?
Jen velmi málo témat rozděluje společnost tak jako agresivní chování psů. Mnoho páníčků čelí poznámkám, že je jejich pes zlý a agresivní – jakmile zavrčí, vyštěkne nebo vycení zuby. Na prvním místě by ale vždy měla být výchova. Pokud včas rozpoznáte příznaky agrese, zvládnete rychle reagovat a přijmout preventivní opatření. Díky tomu můžete ochránit vlastního psa, ale také vaše okolí.
Chování psů – přirozené a přesto zvláštní
Psi koušou, vrčí a cení zuby. Kousání může nejen bolet, ale v závislosti na situaci může být i nebezpečné. Ve štěněcím věku připadá mnoha lidem roztomilé, když jim malý pes okusuje ruku svými mléčnými zuby.
U větších psů však může kousání opravdu bolet. Pokud tomuto impulzivnímu chování včas nezabráníte, pes se nenaučí, co smí a co ne. Stanovení hranic je dobrým základem pro budoucí život vašeho čtyřnohého parťáka. Ten se naučí, jak zacházet se svými zuby citlivěji a jak je používat v závislosti na konkrétní situaci.
Je důležité si uvědomit, že agrese u psa je součástí přirozeného chování. Nejde jen o prostředek komunikace. To ale nemusí být na první pohled zřejmé – zvlášť když sousedův pes štěká a vrčí přes plot. Z pohledu psa je ale toto chování rozumné a oprávněné. Jedná se totiž o jeho teritorium a on se obává, že o něj přijde. Toto chování u psa můžeme označit jako majetnickou agresi.
Vtip je v tom, jak se s takovou situací dokážeme vypořádat my lidé. Řada plemen je vyšlechtěna právě proto, aby chránila svůj majetek. V dnešní době ale žijeme společně s mnoha lidmi na omezeném prostoru. A o to těžší je pro nás někdy přijmout, když se psi chovají přirozeně.
Agresivní chování psů se projevuje v několika stupních. Vše může začít počátečními výhružnými signály, které mohou skončit vážnou rvačkou. Některé chování má zabránit zranění nebo dokonce smrti člena smečky. Konflikt ve skupině by proto neměl okamžitě znepříjemnit nebo znemožnit společné soužití.
Kdy se pes stává nebezpečným?
Začal být pes agresivní? V takovém případě ho často automaticky ho označíme za nebezpečného. Totéž platí i tehdy, když na nás pes vrčí a štěká, nebo když je na vodítku a při pohledu na jiné zvíře vyrazí vpřed. V takových případech je nutné se ptát, proč je pes agresivní na psy.
Ne všichni psi (nebo některá plemena) jsou nebezpeční – a neměli bychom je tak paušálně označovat. Vždy se jedná o ojedinělé jedince, kteří jsou nebezpeční ze specifických důvodů. Pokud tedy nejsme schopni rozpoznat, klasifikovat nebo akceptovat běžnou agresi psů, je obtížné ji odlišit od nevhodného chování.
Mezi neadekvátní chování patří především to, když se pes v dané situaci projevuje nepřiměřeně. Patří sem kousání nebo cílený útok na druhou osobu. Mnoho psích škol nabízí teoretické semináře nebo workshopy, kde se zájemci učí o agresi, řeči těla a psí komunikaci. Tam se mohou dozvědět, na které signály si dát pozor, co jednotlivé znaky znamenají a co dělat, když je pes agresivní na majitele nebo ostatní psy.
Jak vyhodnotit psí kousnutí?
Pokud pes někoho pokousal, je nutné zjistit proč. Jaká byla jeho motivace? Proč mělo kousnutí takovou intenzitu? A jak měla být celá situace vyhodnocena? Bylo kousnutí oprávněné a přiměřené situaci? Mohlo se jednat o strachovou agresi u psa? Nebo byla tato agrese nepřiměřená a dokonce nebezpečná?
Behaviorální vědec James O'Heare sestavil tabulku závažnosti kousnutí, kde toho chování rozděluje do šesti různých skupin podle intenzity. V tabulce jsou popsaná možná zranění, ke kterým může dojít mezi psy, ale také kousnutí mířená na člověka. Kromě toho O'Heare posuzuje chování lidí. Díky tomu pak může páníček snáze klasifikovat chování psa v případě nouze a rozhodnout, zda se jedná o nebezpečného psa nebo ne.
